Všechny výrobky v tomto článku používají pouze kaštany, párátka nebo špejle různých délek a nalepovací oči. Pokud oči na oblém kaštanu nedrží, můžete je nahradit dvěma drobnými kuličkami plastelíny. Žádný filc, papír, příze ani žaludové čepičky.

Pro děti – Snílkova lesní dílna: Dnes se z kaštanů nestavějí obyčejné figurky. Zakládáme novou zvířecí výpravu. Vyber prvního člena, spočítej mu všechny nohy a zkontroluj, jestli se na stole opravdu udrží.

Co budete potřebovat

• čerstvé, nepopraskané kaštany různých velikostí,
• dřevěná párátka,
• špejle nastříhané dospělým na různé délky,
• nalepovací oči,
• případně malé množství plastelíny pouze místo očí.

Pro vytvoření otvorů se hodí šídlo, silnější jehla nebo ruční vrtáček, ale jde o pracovní nástroj pro dospělého, nikoli součást výrobku.

Bezpečnost: propichování kaštanů patří pod dohled dospělého

Toto tvoření není vhodné pro malé děti bez pomoci. Párátka i špejle mají ostré konce a při silném tlačení mohou sklouznout.

• Doporučený věk je přibližně 6 let a více, vždy podle zručnosti dítěte.
• Dospělý připraví nebo alespoň načne všechny otvory.
• Kaštan při propichování leží na pevné protiskluzové podložce – nedrží se v dlani proti hrotu.
• Dítě zasouvá párátka pouze do připravených otvorů a netlačí je směrem k vlastní ruce.
• Špejle zkracuje dospělý. Ostré nebo roztřepené konce vyřaďte.
• Hotové výrobky nejsou hračky pro děti do tří let a nepatří do úst.

Čerstvé kaštany se propichují snáz než několik týdnů staré a vyschlé. Po přinesení je otřete a nechte oschnout, ale s tvořením nečekejte příliš dlouho.

Přehled zvířátek

1. Ježek z kaštanů a párátek

Věk: od 6 let s pomocí dospělého
Čas: asi 25 minut
Rozvíjí: přesnost, trpělivost, plánování rozmístění

Materiál

• 1 velký podlouhlý kaštan na tělo,
• 1 menší kaštan na hlavu,
• 1 krátké párátko na spojení,
• přibližně 16 až 24 půlek párátek na bodliny,
• 2 nalepovací oči nebo 2 malé plastelínové oči.

Postup

1. Vyberte velký kaštan, který stabilně leží na plošší straně. Dospělý v jeho přední části připraví otvor pro hlavu.
2. Do menšího kaštanu připravte odpovídající otvor. Oba kaštany spojte krátkým párátkem.
3. Na horní a boční části těla si představte několik řad bodlin. Dospělý postupně připraví otvory vzdálené přibližně jeden centimetr od sebe.
4. Do otvorů zasouvejte půlky párátek. U hlavy nechte volné místo, aby ježek neviděl jen les špiček.
5. Na hlavu připevněte oči.

Praktický tip: Bodliny nemusí být stejně dlouhé ani dokonale rovné. Mírná nepravidelnost působí přirozeněji a dítě nemusí proměnit tvoření v geometrickou zkoušku.

2. Kůň z kaštanů a špejlí

Věk: od 7 let
Čas: přibližně 20 minut
Rozvíjí: prostorovou představivost, rovnováhu a odhad délky

Materiál

• 1 větší podlouhlý kaštan na tělo,
• 1 menší kulatý kaštan na hlavu,
• 4 stejně dlouhá párátka na nohy,
• 1 středně dlouhý kus špejle na krk,
• 1 krátký kus párátka na ocas,
• 2 nalepovací nebo plastelínové oči.

Postup

1. Položte tělo na stůl a označte čtyři místa pro nohy. Otvory musejí být rozmístěné do obdélníku, ne v jedné řadě.
2. Dospělý otvory připraví. Dítě zasune čtyři stejně dlouhá párátka a zkontroluje, zda kůň stojí.
3. V horní přední části těla připravte šikmý otvor pro krk. Vsuňte středně dlouhou špejli.
4. Na druhý konec špejle nasaďte menší kaštan jako hlavu.
5. Do zadní části těla vložte krátké párátko jako rovný ocas.
6. Přidejte oči a ještě jednou upravte sklon nohou.

Když kůň padá: Nezkracujte hned všechny nohy. Nejprve mírně změňte jejich sklon. Teprve potom upravte délku jedné delší nohy.

3. Žirafa z kaštanů a dlouhé špejle

Věk: od 7 let
Čas: asi 25 minut
Rozvíjí: konstrukční myšlení, stabilitu a porovnávání délek

Materiál

• 1 velký kaštan na tělo,
• 1 menší kaštan na hlavu,
• 4 stejně dlouhá párátka na nohy,
• 1 dlouhý kus špejle na krk,
• 2 velmi krátké kousky párátka na růžky,
• 2 nalepovací nebo plastelínové oči.

Postup

1. Stejně jako u koně připravte čtyři otvory pro nohy a zasuňte stejně dlouhá párátka.
2. Zkontrolujte stabilitu těla dřív, než přidáte dlouhý krk. Po nasazení hlavy bude těžiště výš.
3. Dospělý připraví svislý otvor v horní části těla a otvor ve spodní části menšího kaštanu.
4. Oba kaštany spojte dlouhým kusem špejle.
5. Do horní části hlavy připravte dva mělké otvory a vložte velmi krátké kousky párátka jako růžky.
6. Připevněte oči.

Tip pro stabilitu: Dlouhý krk vypadá efektně, ale nepřehánějte to. Pokud je hlava těžká, použijte kratší špejli nebo širší kaštan na tělo.

Pro děti: Postav vedle sebe koně a žirafu. Které zvíře má delší krk? O kolik centimetrů se jejich výška liší?

4. Pejsek z kaštanů

Věk: od 6 let
Čas: přibližně 15 minut
Rozvíjí: práci podle jednoduchého plánu a rovnováhu

Materiál

• 1 středně velký podlouhlý kaštan na tělo,
• 1 menší kulatý kaštan na hlavu,
• 4 kratší párátka na nohy,
• 1 velmi krátký spojovací díl,
• 1 krátké párátko na ocas,
• 2 nalepovací nebo plastelínové oči.

Postup

1. Dospělý připraví na spodní části těla čtyři otvory. Zasuňte krátká párátka, aby pejsek stál nízko u země.
2. V přední části těla a na zadní straně hlavy připravte dva otvory.
3. Hlavu spojte s tělem velmi krátkým párátkem. Mezi kaštany by měla zůstat jen malá mezera.
4. Do zadní části těla zasuňte krátké párátko šikmo vzhůru jako ocas.
5. Připevněte oči.

Jak jej odlišit od koně: Pejsek má kratší nohy, hlavu těsně u těla a kratší zvednutý ocas. Kůň má naopak delší nohy a zřetelný krk.

5. Pavouk z jednoho kaštanu

Věk: od 6 let
Čas: asi 15 minut
Rozvíjí: počítání do osmi, souměrnost a orientaci v prostoru

Materiál

• 1 velký kulatý kaštan,
• 8 stejně dlouhých párátek,
• 2 nalepovací nebo plastelínové oči.

Postup

1. Kaštan položte plošší stranou dolů a vyberte jeho přední část.
2. Dospělý připraví čtyři otvory na levé a čtyři na pravé straně.
3. Do každého otvoru zasuňte jedno párátko. Nohy namiřte mírně do stran a dolů, aby se opíraly o stůl.
4. Na přední část připevněte dvě oči.
5. Společně spočítejte všechny nohy a zkontrolujte, zda jsou na každé straně čtyři.

Pro děti: Pavouk má osm nohou. Zavři na chvíli oči, dotkni se postupně každé nohy a počítej. Zůstalo číslo stejné?

6. Housenka z šesti kaštanů

Věk: od 7 let
Čas: přibližně 20 minut
Rozvíjí: řazení, rytmus, počítání a jemnou motoriku

Materiál

• 6 podobně velkých kaštanů,
• 5 krátkých spojovacích dílů z párátek,
• 2 krátké kousky párátka na tykadla,
• 2 nalepovací nebo plastelínové oči.

Postup

1. Kaštany seřaďte do mírně zakřivené řady. Jeden z krajních kaštanů bude hlava.
2. Dospělý připraví vždy dva protilehlé otvory v sousedních kaštanech.
3. První dva kaštany spojte krátkým kouskem párátka. Stejným způsobem pokračujte, dokud není spojeno všech šest článků.
4. Do hlavy připravte dva mělké otvory a vložte krátká tykadla.
5. Připevněte oči.

Praktická poznámka: Spojovací díly mají být krátké. Dlouhá párátka vytvoří mezi kaštany velké mezery a housenka se bude při přenášení rozpadat.

Jak správně připravit otvory

Nejdřív si rozložte všechny části nanečisto. Dospělý označí místa pro otvory a kaštan položí na pevnou podložku. Otvor má být o něco užší než párátko, aby spoj držel. Příliš široký otvor už párátko pevně neobejme.

U nohou je důležitý také směr. Otvory neveďte rovně dolů, ale mírně do stran. Zvířátko tak získá širší základnu a lépe stojí.

Co dělat, když zvířátko nedrží

• Párátko se protáčí: použijte nový otvor o několik milimetrů vedle.
• Noha se láme: dospělý odstraní zbytek párátka a připraví nový otvor.
• Zvířátko padá dopředu: zkraťte krk nebo nakloňte přední nohy více dopředu.
• Kaštan praská: je příliš suchý nebo byl otvor příliš blízko okraje. Vyměňte jej.
• Oči nedrží: nahraďte je dvěma velmi malými kuličkami plastelíny.
• Housenka se rozpojuje: zkraťte spojovací párátka a zatlačte je hlouběji do připravených otvorů.

Aktivita navíc: kaštanová zoologická zahrada

Hotová zvířátka můžete využít k další hře bez přidávání nových materiálů do výrobků. Děti je seřadí podle výšky, spočítají všechny použité kaštany nebo rozdělí zvířata podle počtu nohou.

Zkuste společně odpovědět:

• Které zvíře je nejvyšší?
• Které spotřebovalo nejvíce kaštanů?
• Které má nejvíce párátek?
• Které zvíře nemá žádné nohy?
• Kolik očí má celá šestice dohromady?

Další nápady najdete v přehledu podzimního tvoření. Pro menší děti, pro které jsou párátka ještě příliš náročná, se hodí aktivity pro předškolní děti. Klidnější variantu podzimního odpoledne nabídnou také omalovánky.

Jak dlouho zvířátka vydrží

Kaštany postupně sesychají a zmenšují se. Spoje se proto mohou po několika týdnech uvolnit. Výrobky skladujte v suchu a nezavírejte je do plastového sáčku. Pokud se objeví plíseň, zvířátko vyhoďte.

Při běžném pokojovém skladování jde především o sezónní dekoraci, ne o výrobek na několik let.

Časté otázky

Lze kaštany propíchnout samotným párátkem?

Čerstvý kaštan někdy párátkem propíchnout lze, vyžaduje to ale tlak a hrot může sklouznout. Bezpečnější je, když dospělý otvor nejprve načne šídlem nebo silnější jehlou.

Jaké kaštany jsou nejlepší?

Čerstvé, pevné a nepopraskané. Na tělo se hodí podlouhlé kusy, na hlavu spíše menší a kulaté. Plošší strana pomůže figurce držet stabilitu.

Čím nahradit nalepovací oči?

Dvěma drobnými kuličkami plastelíny. Použijte opravdu malé množství, aby oči vlastní vahou nesjížděly.

Pro jak staré děti je tvoření vhodné?

Přibližně od šesti let, vždy pod přímým dohledem. Dospělý připravuje otvory a zkracuje špejle. U mladších dětí zvolte raději spojování kaštanů modelínou bez ostrých hrotů.

Závěr

Šest zvířátek vystačí se stejnou základní výbavou, ale každé procvičí trochu jinou dovednost. Začněte jednoduchým pavoukem nebo pejskem a teprve potom se pusťte do vysoké žirafy. A pokud zvíře nevypadá přesně podle plánu? Stačí mu vymyslet nový druh a místo v kaštanové zoologické zahradě má jisté.

Článek Zvířátka z kaštanů a párátek: 6 jednoduchých návodů se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

Připravili jsme dvoustránkový pracovní list zdarma. Na první straně děti postupně vybarvují 30 hvězd. Na druhé je čeká čtenářské bingo s úkoly, které je zavedou ke komiksu, básničce, knize o přírodě i společnému předčítání.

Výzvu můžete využít doma, ve školní družině, v mateřské škole i na prvním stupni základní školy. Jednotlivé úkoly lze snadno přizpůsobit dětem, které se číst teprve učí, i zkušenějším čtenářům.

Co si můžete stáhnout

Pracovní list má dvě strany:

• 30denní čtenářský kalendář s jednou hvězdou pro každý den,
• čtenářské bingo 5 × 5 s různými čtenářskými misemi,
• volné prostřední pole pro vlastní úkol,
• místo pro jméno dítěte a zvolenou odměnu.

Pracovní list vytiskněte na běžný papír A4. Pokud ho chcete využívat opakovaně ve třídě nebo družině, můžete ho zalaminovat a políčka označovat stíratelným fixem.

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Pro koho je čtenářská výzva určena

Výzva je vhodná především pro děti od posledního ročníku mateřské školy přibližně do 4. nebo 5. třídy. Neznamená to, že všechny děti musí plnit stejné úkoly stejným způsobem.

Předškoláci

Dítě poslouchá předčítání, prohlíží ilustrace, popisuje obrázky a zkouší podle nich vyprávět příběh. Může také hledat známá písmena, poznávat postavy nebo odhadovat, co se stane na další stránce.

Prvňáčci a začínající čtenáři

Střídejte samostatné čtení se společným. Dospělý přečte delší část, dítě krátkou větu, nadpis nebo známé slovo. Za splněnou misi se počítá i situace, kdy dítě sleduje text a dospělý čte nahlas.

Samostatní čtenáři

Starší děti mohou číst samy, vybírat si nové žánry, doporučovat knihy spolužákům nebo si zaznamenávat názvy přečtených knih.

Snílkova čtenářská mise:
Každý den otevři dveře do jednoho příběhu. Nemusíš přečíst celou kapitolu ani závodit s ostatními. Stačí pár minut, jedna stránka nebo společné čtení s někým, koho máš rád.

Jak výzva 30 dní se čtením funguje

Pravidla jsou jednoduchá:

1. Vytiskněte dětem obě strany pracovního listu.
2. Napište na kalendář jméno čtenáře.
3. Domluvte se, co se bude počítat jako splněný den.
4. Po každém čtení dítě vybarví jednu hvězdu.
5. Současně si vybírá úkoly ze čtenářského binga.
6. Po 30 splněných dnech výzvu společně uzavřete.

Čtení nemusí probíhat přesně 30 kalendářních dnů za sebou. Když dítě jeden den vynechá, nic se nemaže a výzva nezačíná znovu. Následující den jednoduše pokračuje další hvězdou.

Tento přístup je praktičtější hlavně v rodinách, kde se střídají kroužky, úkoly, výlety a večery, kdy dítě usne dříve, než se kniha vůbec vezme z police.

Co se počítá jako splněný den

Pravidla přizpůsobte věku a schopnostem dítěte. Za čtenářskou aktivitu můžete považovat například:

• deset minut samostatného čtení,
• společné střídání po větách nebo odstavcích,
• předčítání dospělého,
• poslouchání příběhu se současným sledováním textu,
• vyprávění příběhu podle obrázků,
• čtení komiksu,
• prohlížení encyklopedie,
• čtení básničky nebo říkanky,
• čtení krátkého návodu či dětského časopisu,
• povídání o právě přečtené kapitole.

U začínajícího čtenáře není potřeba trvat na pevně stanoveném počtu stran. Jedna krátká stránka přečtená v klidu může mít větší smysl než kapitola, kterou dítě dokončí se slzami a rozhodnutím, že knihy jsou vynález dospělých proti dětem.

Jak používat čtenářské bingo

Bingo obsahuje 24 připravených úkolů a jedno volné pole. Děti si mise mohou vybírat v libovolném pořadí.

Najdou mezi nimi například:

• přečti někomu nahlas,
• vyber knihu se zvířetem,
• přečti si komiks,
• nakresli hlavní postavu,
• přečti si básničku,
• odhadni konec příběhu,
• vyrob si záložku,
• najdi v knize vtipnou větu,
• přečti něco o přírodě,
• vyber si knihu z knihovny,
• prohlédni obrázky a vyprávěj příběh.

Dítě může nejprve usilovat o dokončení jedné řady nebo sloupce. Potom může pokračovat, dokud nezaplní celé bingo.

Jedna kniha může splnit několik úkolů. Příběh o kouzelném zvířeti přečtený před spaním může postupně posloužit pro tři různá políčka. Každé políčko by však mělo označovat jinou čtenářskou chvilku.

Čtyři týdny s knihami

Pokud nechcete nechat průběh výzvy zcela volný, můžete si 30 dní rozdělit do několika částí.

1.–7. den: Hledáme chvíli na čtení

První týden slouží především k vytvoření jednoduchého rytmu. Společně zjistěte, kdy se dítěti čte nejlépe.

Může to být:

• po příchodu ze školy,
• po svačině,
• před večeří,
• během pobytu v družině,
• večer před spaním,
• o víkendu po snídani.

Vyzkoušejte různé časy a místa. Není nutné hned najít dokonalý režim.

8.–14. den: Objevujeme různé druhy čtení

Ve druhém týdnu vybírejte rozmanité úkoly z binga. Vedle klasického příběhu zkuste komiks, básničku, encyklopedii, časopis nebo knihu o přírodě.

Dítě tak nemusí získat dojem, že „správné čtení“ znamená pouze dlouhou knihu bez obrázků.

15.–21. den: Sdílíme příběhy

Do čtení zapojte další lidi. Dítě může:

• přečíst krátkou část sourozenci,
• poslouchat předčítání spolužáka,
• představit oblíbenou postavu,
• doporučit knihu kamarádovi,
• říct, co ho v příběhu překvapilo,
• přinést oblíbenou knihu do třídy.

22.–30. den: Dokončujeme výpravu

V poslední části děti doplňují chybějící políčka binga a vracejí se k úkolům, které zatím odkládaly.

Na konci si společně projděte, co dítě během výzvy objevilo:

• Která kniha ho bavila nejvíc?
• Který úkol byl nejsnazší?
• Co bylo překvapivě zábavné?
• Objevilo nový druh knih?
• Chce některou knihu dočíst?
• Jakou další čtenářskou misi by vymyslelo?

Čtenářská výzva doma

Doma může mít každý člen rodiny vlastní kalendář. Do výzvy se mohou zapojit děti i dospělí. Dítě tak nevidí jen pokyn „běž si číst“, ale také dospělého, který si sedne se svou knihou.

Pomoci může malý čtenářský košík. Vložte do něj několik knih, komiks, dětský časopis a záložky. Nabídku průběžně obměňujte, aby dítě nemuselo pokaždé prohledávat celou knihovnu.

Společné čtení nemusí být dlouhé. U mladších dětí se můžete střídat:

• dospělý čte text a dítě dialogy,
• každý čte jednu větu,
• dítě hledá známá slova,
• dospělý čte a dítě popisuje obrázky,
• dítě odhaduje pokračování příběhu.

Jak výzvu využít ve škole

Ve třídě může mít každý žák vlastní list. Vedle toho vytvořte také jeden velký společný kalendář.

Po splnění určitého počtu dnů může třída získat společnou čtenářskou událost:

• hodinu čtení na polštářích,
• návštěvu školní knihovny,
• výměnu knih mezi spolužáky,
• výrobu třídních záložek,
• den oblíbených knižních postav,
• společné hlasování o knize k předčítání.

Děti nemusí veřejně uvádět, kolik stran přečetly. Zvlášť v první třídě jsou rozdíly mezi čtenáři přirozeně velké. Výzva by měla sledovat pravidelné setkávání s knihou, nikoli vytvářet žebříček nejrychlejších čtenářů.

Další materiály využitelné ve třídě najdete v rubrice Aktivity do školy a družiny a mezi pracovními listy k vytištění.

Čtenářská výzva ve školní družině

Družina nabízí více prostoru pro volnější práci s knihami. Nemusíte plnit úkol každý den se všemi dětmi najednou.

Vytvořit můžete několik čtenářských stanovišť:

1. Tiché čtení – knihy a polštáře.
2. Čtení ve dvojici – děti se střídají po větách.
3. Příběh podle obrázků – vhodný i pro děti, které ještě nečtou jistě.
4. Výtvarné stanoviště – kreslení postavy nebo výroba záložky.
5. Knižní doporučení – dítě představí ostatním zajímavou knihu.

Když potřebujete čtení proložit pohybem, můžete využít také další pohybové aktivity pro děti.

Jak výzvu využít v mateřské škole

U předškoláků bude hlavní roli hrát společné předčítání. Děti mohou po každém příběhu vybarvit jednu společnou třídní hvězdu.

Úkoly z binga upravte podle jejich schopností:

• „Přečti někomu nahlas“ změňte na společné zopakování říkanky.
• „Najdi nové slovo“ splní dítě tím, že se zeptá na význam neznámého výrazu.
• „Přečti první stránku“ nahradí prohlížení první strany a odhadování děje.
• „Vyber knihu z knihovny“ může znamenat volbu knihy z třídní poličky.
• „Pověz, co právě čteš“ nahradí krátké převyprávění příběhu.

Odměna ano, ale s rozmyslem

Na pracovním listu je místo, kam si dítě může zapsat nebo nakreslit svou odměnu. Nemusí jít o hračku ani sladkost.

Vhodnou odměnou může být:

• návštěva knihovny,
• společný výběr nové knihy,
• večer s delším předčítáním,
• výroba vlastního příběhu,
• čtení v bunkru z dek,
• možnost vybrat rodinnou pohádku,
• diplom nebo záložka,
• malá třídní čtenářská slavnost.

Odměna by neměla být jediným důvodem, proč dítě čte. Může ale příjemně označit dokončení celé výpravy.

Když se dítěti číst nechce

Nejdříve zkuste zjistit, co mu vadí. Příčinou nemusí být samotná kniha.

Dítě může být unavené, text pro něj může být příliš obtížný, písmo malé nebo téma nezajímavé. Někdy mu také vadí, že je při čtení neustále opravováno.

Pomoci může:

• vybrat jednodušší nebo kratší text,
• nabídnout komiks či časopis,
• střídat se po větách,
• nechat dítě poslouchat část příběhu,
• změnit místo čtení,
• dovolit dítěti knihu odložit,
• zkrátit dobu čtení,
• vrátit se k oblíbené knize,
• nechat dítě vybrat si ze dvou nebo tří možností.

Čtenářská výzva má otevřít cestu ke knihám, ne proměnit každý večer v kontrolní stanoviště.

Co po skončení třicetidenní výzvy

Po vybarvení poslední hvězdy nemusíte okamžitě vytisknout další stejný kalendář. Nejprve se s dítětem podívejte, co během měsíce skutečně fungovalo.

Možná zjistíte, že rádo čte komiksy, poslouchá společné předčítání nebo si nejlépe užívá knihy o zvířatech. Právě na tom můžete stavět dál.

Dítě si může vytvořit nové bingo, vést si jednoduchý seznam přečtených knih nebo každý měsíc splnit jen několik vybraných čtenářských misí.

Nejdůležitějším výsledkem není dokonale vybarvený pracovní list. Je jím okamžik, kdy dítě samo sáhne po knize, protože chce vědět, co se skrývá na další stránce.

Stáhněte si čtenářskou výzvu zdarma

Vytiskněte dětem 30denní kalendář a čtenářské bingo. Domluvte si jednoduchá pravidla, připravte knihy a vydejte se společně na první čtenářskou misi.

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Článek Čtenářská výzva pro děti: 30 dní se čtením + bingo se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Ponořte se do světa historie a užijte si tvořivé odpoledne plné objevování. Omalovánku si můžete zdarma stáhnout a pak si prohlédnout i další originální omalovánky k vytištění pro malé i velké výzkumníky.

Článek Objevování dávných tajemství: Omalovánka archeoložky na vykopávkách se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

Dobře zvolená seznamovací hra pomůže prolomit první ledy, ale neměla by děti vystavit zbytečnému tlaku. Proto jsme připravili 24 seznamovacích her pro děti ve školce, škole a školní družině. Najdete mezi nimi krátké hry bez pomůcek, pohybové aktivity i delší úkoly zaměřené na spolupráci.

Hry jsou vhodné především pro děti od mateřské školy přibližně do 4. třídy. U většiny z nich najdete také jednodušší variantu pro předškoláky nebo náročnější úpravu pro starší školáky.

Jakou seznamovací hru vybrat?

Než začnete: Čtyři pravidla bezpečného seznamování

Seznamovací hra má dětem pomoci cítit se ve skupině lépe. Neměla by se proměnit ve veřejný výslech nebo soutěž o nejrychlejší a nejhlasitější dítě.

1. Dovolte dítěti odpověď vynechat

Dítě může říct „přeskočím“, ukázat gesto místo mluvení nebo odpovědět až v dalším kole. Možnost volby často způsobí, že se nakonec zapojí samo.

2. Ptejte se na bezpečná témata

Oblíbené zvíře, barva, hra nebo jídlo bývají vhodnější než otázky na rodinu, bydlení či prázdninové zážitky. Ne každé dítě chce nebo může o své rodinné situaci mluvit.

3. První dny raději bez vyřazování

Dítě, které vypadne jako první, se příliš neseznámí – zato má dost času sledovat ostatní. Vhodnější jsou hry, ve kterých všichni zůstávají zapojení až do konce.

4. Ukažte první příklad

Když se jako první zapojí učitel nebo vychovatel, děti hned pochopí pravidla a současně se dozvědí něco i o dospělém, který je bude skupinou provázet.

Snílkova zpráva pro děti:
Dnešní tajná mise zní: objevit ve třídě alespoň jednoho člověka, se kterým máš něco společného. Nemusíš mluvit nejhlasitěji ani nejrychleji. Stačí se dívat, poslouchat a zkusit první malý krok.

Krátké seznamovací hry do 5 minut

Tyto hry využijete při ranním kruhu, před začátkem vyučování, po návratu z přestávky nebo ve chvíli, kdy zbývá několik minut a pouštět se do velké aktivity už nemá smysl.

1. Jméno a gesto

• Věk: MŠ až 4. třída
• Délka: 5 – 10 minut
• Pomůcky: žádné
• Počet dětí: libovolný

Děti stojí nebo sedí v kruhu. První řekne své jméno a přidá jednoduchý pohyb, například zamávání, otočku, tlesknutí nebo gesto rukama. Celá skupina zopakuje jméno i pohyb.

Pokračuje další dítě, dokud se nevystřídají všichni.

Proč hra funguje: Jméno se propojí s pohybem a děti si ho snadněji zapamatují. Současně nemusí dlouze mluvit před skupinou.

Pro mladší děti: Nabídněte několik gest, ze kterých si mohou vybrat.

Pro starší školáky: Po dokončení kruhu zkuste jednotlivá gesta zopakovat bez vyslovení jména. Ostatní hádají, komu gesto patří.

2. Jmenná ozvěna

• Věk: MŠ až 2. třída
• Délka: 3 – 5 minut
• Pomůcky: žádné

Učitel vysloví své jméno určitým způsobem – potichu, hlasitě, pomalu, roboticky nebo jako obr. Děti ho zopakují jako ozvěna.

Poté stejným způsobem představí své jméno jednotlivé děti a skupina je vždy zopakuje.

Příklad:

„Já jsem Ááááneta!“
Skupina odpoví: „Ááááneta!“

Hra může mít i rytmickou podobu. Dítě své jméno vytleská a ostatní zopakují stejný rytmus.

Pozor: Cílem není napodobovat způsob, jakým dítě běžně mluví. Dítě si samo vybere legrační hlas a skupina zopakuje pouze zvolenou podobu jména.

3. Kouzelný míček

• Věk: MŠ až 3. třída
• Délka: 5 – 10 minut
• Pomůcky: měkký míček nebo plyšák

Děti sedí v kruhu. Učitel drží míček, řekne své jméno a jednu jednoduchou informaci:

„Jmenuji se Jana a mám ráda jahody.“

Poté pošle míček dalšímu dítěti. Otázku můžete v každém kole změnit:

• Jaké máš rád zvíře?
• Jaká je tvoje oblíbená barva?
• Co rád děláš venku?
• Jakou zmrzlinu by sis vybral?
• Kterou pohádkovou schopnost bys chtěl mít?

Jednodušší varianta: Dítě řekne pouze své jméno.

Varianta pro starší děti: Dítě před předáním míčku zopakuje jméno spolužáka, kterému ho posílá.

4. Postav se, pokud…

• Věk: MŠ až 4. třída
• Délka: 5 – 10 minut
• Pomůcky: žádné

Děti sedí v kruhu nebo na svých místech. Učitel říká jednoduchá tvrzení. Děti, pro které tvrzení platí, se postaví, zvednou ruku nebo udělají domluvené gesto.

Například:

• Postav se, pokud máš rád špagety.
• Postav se, pokud rád kreslíš.
• Postav se, pokud máš rád psy.
• Postav se, pokud tě baví stavět.
• Postav se, pokud máš dnes na sobě něco modrého.
• Postav se, pokud se těšíš na výlet.
• Postav se, pokud rád posloucháš pohádky.

Po několika kolech mohou tvrzení vymýšlet děti.

Výhoda hry: Děti rychle vidí, že s ostatními něco sdílejí, aniž by musely samy před celou skupinou mluvit.

5. Pozdrav po svém

• Věk: MŠ až 3. třída
• Délka: 3 – 5 minut
• Pomůcky: žádné

Děti se volně pohybují po prostoru. Na znamení se zastaví u nejbližšího spolužáka, řeknou své jméno a pozdraví ho předem domluveným způsobem:

• zamáváním,
• úklonou,
• dotykem loktů,
• legračním gestem,
• společným tlesknutím.

Poté se znovu rozejdou a hledají dalšího spolužáka.

Důležité: Nenastavujte jako povinný pozdrav podání ruky ani jiný dotek. Každé dítě by mělo mít možnost zvolit si pozdrav bez fyzického kontaktu.

Jednoduché hry na jména a pozornost

6. Kdo zmizel?

• Věk: MŠ až 3. třída
• Délka: 10 minut
• Pomůcky: větší šátek nebo deka

Děti sedí v kruhu a chvíli si prohlížejí, kdo je přítomen. Jedno dítě zavře oči nebo se otočí. Učitel tiše vybere jiného hráče, který se schová za dveře, závěs nebo pod velkou deku.

Hádající dítě otevře oči a snaží se zjistit, kdo ve skupině chybí.

Pro novou skupinu: Než začne hádání, všichni si společně zopakují jména.

Pro starší děti: Po zmizení dítěte si mohou ostatní také přesednout, aby změna nebyla tak nápadná.

Bezpečná varianta: Dítě se nemusí schovávat celé. Stačí zakrýt jeho místo velkým papírem nebo položit na židli kartičku s otazníkem.

7. Jmenný vláček

• Věk: MŠ až 1. třída
• Délka: 5 – 10 minut
• Pomůcky: žádné

Učitel představuje lokomotivu a pohybuje se po místnosti. Zastaví u prvního dítěte a zeptá se: „Jak se jmenuje cestující?“

Dítě odpoví a připojí se za lokomotivu. Celý vláček společně zopakuje jeho jméno. Postupně se připojují další děti.

Aby se z vláčku nestala jen dlouhá řada, může každý nový cestující určit, jak se vlak chvíli pohybuje – pomalu, po špičkách, jako robot nebo třeba jako unavený drak.

8. Jméno putuje kruhem

• Věk: MŠ až 2. třída
• Délka: 5 – 8 minut
• Pomůcky: žádné

První dítě řekne své jméno a otočí se k sousedovi. Ten jeho jméno zopakuje a přidá své. Třetí zopakuje jméno předchozího dítěte a přidá vlastní.

U malých dětí není nutné vytvářet stále delší řetězec všech jmen. Stačí vždy zopakovat jméno souseda.

Pro starší děti: Každý zopakuje všechna jména, která zazněla před ním. U větší třídy ale rozdělte děti do skupin po šesti až osmi, jinak se z jednoduché hry stane test paměti na úrovni školního olympionika.

Pohybové seznamovací hry

9. Vymění si místo všichni, kdo…

• Věk: MŠ až 4. třída
• Délka: 10 – 15 minut
• Pomůcky: židle v kruhu nebo označená místa

Děti sedí v kruhu. Jeden hráč stojí uprostřed a řekne například:

„Vymění si místo všichni, kdo mají rádi kočky.“

Děti, pro které tvrzení platí, vstanou a najdou si jiné místo. Hráč uprostřed se také pokusí jedno místo získat. Ten, kdo zůstane stát, vymyslí další tvrzení.

Pro první dny je lepší nevyřazovat nikoho. Dítě uprostřed pouze vystřídá roli a pokračuje se dál.

Do školky: Místo slovních tvrzení používejte obrázky zvířat, barev nebo jídel.

Do družiny: Děti mohou tvořit otázky samy, ale předem domluvte, že se neptáme na známky, peníze, rodinnou situaci ani jiné citlivé věci.

10. Pohyblivé atomy

• Věk: MŠ až 4. třída
• Délka: 10 – 15 minut
• Pomůcky: hudba, není však nutná

Děti se pohybují po prostoru jako samostatné atomy. Když učitel zavolá číslo, musí rychle vytvořit skupinky o daném počtu členů.

Jakmile skupinky vzniknou, dostanou krátký úkol:

• řekněte si navzájem jména,
• najděte jednu věc, kterou máte všichni rádi,
• vymyslete společný pozdrav,
• vytvořte společně sochu zvířete,
• zjistěte, kdo má narozeniny v podobném ročním období.

Po splnění úkolu se atomy znovu rozběhnou.

Praktický tip: Pokud počet dětí nevychází přesně, nevytvářejte „zbylé“ hráče. Učitel nebo asistent se připojí, případně dovolte jednu větší skupinu.

11. Najdi svou dvojici

• Věk: MŠ až 4. třída
• Délka: 10 – 15 minut
• Pomůcky: kartičky s dvojicemi obrázků nebo slov

Připravte dvojice, které k sobě patří:

• pes a kost,
• včela a květina,
• klíč a zámek,
• slunce a měsíc,
• tužka a papír,
• ryba a voda.

Každé dítě dostane jednu kartičku. Jeho úkolem je najít druhou polovinu dvojice. Menší děti mohou obrázek ukazovat, starší ho popisují bez vyslovení jeho názvu.

Když se dvojice najde, děti si řeknou jména a zjistí o sobě jednu společnou věc.

Delší varianta: Každá dvojice představí ostatním svého spoluhráče.

12. Čtyři kouty

• Věk: MŠ až 4. třída
• Délka: 10 – 20 minut
• Pomůcky: čtyři obrázky nebo nápisy

Do čtyř rohů místnosti umístěte možnosti odpovědí. Děti se přesunou do rohu, který odpovídá jejich volbě.

Příklady:

• kočka – pes – kůň – jiné zvíře,
• kreslení – sport – stavění – čtení,
• jaro – léto – podzim – zima,
• moře – hory – les – město,
• sladké – slané – ovoce – „snědl bych skoro všechno“.

Děti v každém koutě si řeknou jména a krátce si povídají o tom, proč danou možnost zvolily.

Pro školku: Stačí přesun a společné zopakování názvu obrázku.

Pro starší děti: Skupina hledá tři další věci, které mají její členové společné.

13. Zrcadlo

• Věk: MŠ až 4. třída
• Délka: 5 – 10 minut
• Pomůcky: žádné

Děti vytvoří dvojice a postaví se proti sobě. Jeden hráč se pomalu pohybuje, druhý jeho pohyby napodobuje jako odraz v zrcadle. Po chvíli si role vymění.

Ve druhém kole se dvojice před začátkem představí a domluví si společný pohyb, který následně ukáže ostatním.

Hra je vhodná také pro děti, které se zatím necítí na delší mluvení. Mohou se zapojit pohybem a první kontakt se spolužákem proběhne bez složitého rozhovoru.

14. Živé řazení

• Věk: 1. – 4. třída
• Délka: 10 – 15 minut
• Pomůcky: žádné

Úkolem dětí je vytvořit řadu podle zadaného pravidla:

• podle počátečního písmene křestního jména,
• podle měsíce narození,
• podle výšky,
• podle délky vlasů,
• podle počtu písmen ve jméně.

Děti spolu musí komunikovat a hledat správné pořadí.

Tišší varianta pro starší děti: Řazení musí zvládnout beze slov. Mohou používat gesta, ukazovat čísla na prstech nebo psát prstem do vzduchu.

Pozor: Nevybírejte kritéria spojená s hmotností, školním výkonem ani rodinnými poměry.

Hry, při kterých děti hledají, co mají společného

15. Ostrovy podobností

• Věk: MŠ až 4. třída
• Délka: 10 – 20 minut
• Pomůcky: obruče, lana nebo papíry označující ostrovy

Na podlaze vytvořte několik ostrovů. Každý představuje jednu možnost – například oblíbené zvíře, způsob trávení volného času nebo oblíbený druh příběhů.

Děti se přesunou na vybraný ostrov a zjistí, kdo má stejnou volbu. Poté si na ostrově řeknou jména.

V dalším kole změňte význam ostrovů, aby se skupiny promíchaly.

Pro děti:
Výprava začíná! Najdi svůj ostrov, seznam se s jeho obyvateli a zjisti, co máte společného. V příštím kole možná přistaneš v úplně jiné posádce.

16. Najděte tři společné věci

• Věk: 2. – 4. třída
• Délka: 10 – 15 minut
• Pomůcky: papír a tužka podle potřeby

Rozdělte děti do skupinek po třech nebo čtyřech. Jejich úkolem je během několika minut najít tři věci, které mají všichni společné.

Neměly by to být pouze věci viditelné na první pohled, například „všichni máme boty“. Mohou zjistit, že:

• mají rády stejné zvíře,
• baví je určitá hra,
• rády kreslí,
• nemají rády brzké vstávání,
• umějí jezdit na kole,
• rády poslouchají příběhy.

Každá skupina potom jednu společnou věc představí ostatním.

Pro mladší děti: Hledejte pouze jednu společnou věc a nabídněte obrázkové možnosti.

17. Pavučina přátelství

• Věk: MŠ až 4. třída
• Délka: 15 – 20 minut
• Pomůcky: klubko silnější vlny

Děti sedí v kruhu. První drží konec vlny, řekne své jméno a odpoví na jednoduchou otázku. Poté klubko pošle nebo opatrně hodí jinému dítěti, ale konec vlny stále drží.

Postupně vzniká mezi dětmi pavučina. Na závěr si společně prohlédnou, jak jsou všichni propojeni.

Můžete dodat, že podobně funguje i třída: každý drží kousek společné sítě a když někdo prudce zatáhne nebo svůj díl pustí, pocítí to i ostatní.

Do školky: Učitel klubko podává, aby se vlna nezamotala dětem kolem rukou nebo nohou.

Bezpečnost: Vlna zůstává volně položená v dlaních. Neomotávejte ji dětem kolem zápěstí.

Klidnější seznamovací hry ve dvojicích

18. Rozhovor ve dvojici

• Věk: 2. – 4. třída
• Délka: 15 – 25 minut
• Pomůcky: kartičky s otázkami, případně papír a tužka

Děti vytvoří dvojice a navzájem si položí několik předem připravených otázek:

• Jak ti máme říkat?
• Co tě baví?
• Jaké máš rád zvíře?
• Co by ses letos chtěl naučit?
• Kdybys mohl mít jednu kouzelnou schopnost, jaká by to byla?
• Jak vypadá tvoje ideální přestávka?
• Co ti pomáhá, když něčemu nerozumíš?

Po rozhovoru každý krátce představí svého partnera. Nemusí si zapamatovat všechno – stačí jméno a jedna nebo dvě informace.

Důležitá úprava: Před představováním dejte dětem chvíli, aby se partnera zeptaly, kterou informaci mohou sdílet před ostatními.

Pro první třídu: Použijte obrázkové otázky a partnera představte pouze jednou větou.

19. Tři stopy

• Věk: 2. – 4. třída
• Délka: 15 – 20 minut
• Pomůcky: papírky a tužky

Každé dítě nakreslí nebo napíše tři nápovědy, které o něm něco prozradí. Nemá uvádět své jméno.

Příklady stop:

• obrázek kočky,
• fotbalový míč,
• jahodová zmrzlina,
• kniha,
• duha,
• hudební nota.

Učitel kartičky promíchá a postupně je ukazuje. Skupina hádá, komu by mohly patřit. Autor se nakonec přihlásí a může své stopy krátce vysvětlit.

Pro předškoláky a prvňáčky: Děti pouze kreslí. Učitel může jednotlivé obrázky doplnit podle jejich vysvětlení.

Pozor: Nechte děti hádat laskavě. Pokud autora neodhalí, není to chyba ani prohra – právě se o něm dozvěděly něco nového.

Delší hry pro budování kolektivu

20. Lidské bingo

• Věk: 2. – 4. třída
• Délka: 20 – 30 minut
• Pomůcky: připravené bingo kartičky a tužky

Každé dítě dostane tabulku s jednoduchými tvrzeními:

• má rád psy,
• rád kreslí,
• umí jezdit na kole,
• má rád špagety,
• rád staví ze stavebnice,
• má rád zimu,
• četl o prázdninách knihu,
• rád zpívá,
• má rád matematiku,
• někdy spal ve stanu,
• má rád stejné ovoce jako ty,
• zná nějaký vtip.

Děti se pohybují po třídě a hledají spolužáky, pro které tvrzení platí. Do políčka zapíší jejich jméno.

Není nutné soutěžit o nejrychlejšího hráče. Smyslem je vystřídat co nejvíce rozhovorů. Stanovte proto pravidlo, že jedno jméno lze použít například nejvýše dvakrát.

Pro mladší děti: Použijte obrázkové kartičky. Dítě do políčka nenapíše jméno, ale spolužák mu ho označí razítkem nebo barevnou tečkou.

21. Třídní erb

• Věk: MŠ až 4. třída
• Délka: 30 – 45 minut
• Pomůcky: velký papír, pastelky, fixy, lepidlo

Rozdělte velký erb na několik částí. Každá bude představovat jednu otázku:

• Co nás baví?
• Co bychom se chtěli naučit?
• Co umíme nabídnout ostatním?
• Co nám pomůže cítit se ve třídě dobře?
• Jaké zvíře nebo symbol by mohlo představovat naši skupinu?

Děti nejprve pracují v menších skupinách. Své nápady nakreslí nebo napíší. Poté je společně přenesou do jednoho třídního erbu.

Výsledný erb může zůstat vystavený ve třídě a během roku se doplňovat.

Do školky: Každé dítě nakreslí do erbu jednu oblíbenou věc nebo obtiskne dlaň.

Pro starší školáky: Skupiny své návrhy představí a třída se domluví, které symboly do společného erbu zařadí.

22. Třídní mapa

• Věk: 1. – 4. třída
• Délka: 25 – 40 minut
• Pomůcky: velký papír, samolepicí lístečky, pastelky

Na velký papír nakreslete jednoduchou mapu fiktivní země. Může obsahovat Les oblíbených činností, Horu přání, Řeku dobré nálady nebo Ostrov odpočinku.

Každé dítě vytvoří svou postavičku, značku nebo malý domeček se jménem a umístí ho na místo, které se mu líbí. Potom vysvětlí svou volbu jednou větou.

Mapa umožní dětem představit se prostřednictvím fantazie. Hodí se proto i pro skupinu, ve které jsou děti při přímém rozhovoru nejisté.

Pro děti:
Před vámi leží neprozkoumaná země. Vyberte si místo, kde byste chtěli postavit svou základnu, označte ji svým jménem a zjistěte, kdo se usadil poblíž.

23. Stavitelé týmu

• Věk: 1. – 4. třída
• Délka: 25 – 40 minut
• Pomůcky: papíry, kelímky, brčka, kostky, lepicí páska nebo stavebnice

Děti rozdělte do menších skupin. Každá dostane stejné množství materiálu a společný úkol:

• postavit co nejvyšší stabilní věž,
• vytvořit most pro malou figurku,
• postavit domeček pro třídního maskota,
• sestavit dráhu pro míček,
• vytvořit stavbu, která představuje jejich skupinu.

Nejde pouze o výsledek. Po skončení se krátce ptejte:

• Jak jste si rozdělili práci?
• Který nápad vám pomohl?
• Co se vám podařilo?
• Co byste příště udělali jinak?
• Dozvěděli jste se něco nového o spoluhráčích?

Důležité: Nehodnoťte jen nejvyšší nebo nejhezčí stavbu. Ocenit můžete spolupráci, zajímavý nápad, trpělivost nebo schopnost změnit plán.

24. Časová schránka naší třídy

• Věk: MŠ až 4. třída
• Délka: 30 – 45 minut
• Pomůcky: krabice nebo obálka, papíry, pastelky

Každé dítě vytvoří krátký vzkaz svému budoucímu já. Může napsat nebo nakreslit:

• co ho nyní baví,
• na co se ve škole těší,
• co se chce naučit,
• jakou má oblíbenou barvu,
• co by chtělo během roku zažít,
• jak si představuje svou třídu na konci roku.

Vzkazy vložte do společné krabice a domluvte datum otevření – například před Vánocemi nebo na konci školního roku.

Do schránky můžete přidat také společnou fotografii, obrys rukou, třídní erb nebo seznam současných oblíbených her.

Do školky: Děti své přání nakreslí a učitel zapíše krátké vysvětlení pouze tehdy, když ho dítě chce přidat.

Další rychlé varianty, když potřebujete skupinu promíchat

Stejnou hru není nutné při každém použití připravovat znovu. Často stačí změnit otázku nebo způsob rozdělení dětí.

Vyzkoušet můžete například:

• najít spolužáka se stejnou oblíbenou barvou,
• vytvořit skupinky podle oblíbeného ročního období,
• spojit se s někým, s kým dítě ještě dnes nemluvilo,
• najít někoho, kdo má rád stejné zvíře,
• vytvořit dvojici a vymyslet společný pozdrav,
• ve trojici najít jednu společnou zálibu,
• beze slov seřadit skupinu podle počtu písmen ve jméně,
• vytvořit skupinku a společně předvést určené zvíře,
• najít spolužáka, který umí něco, co by se dítě chtělo naučit.

Jak seznamovací hry upravit podle věku

Mateřská škola

U předškoláků volte krátké instrukce, obrázky, pohyb a časté střídání činností. Jedna hra může trvat jen několik minut. Dítě nemusí své rozhodnutí vysvětlovat – často stačí ukázat, přesunout se nebo zopakovat jméno.

Nejvhodnější jsou:

• Jmenná ozvěna,
• Jmenný vláček,
• Kouzelný míček,
• Najdi svou dvojici,
• Zrcadlo,
• Ostrovy podobností.

Další inspiraci pro tuto věkovou skupinu najdete mezi aktivitami pro předškolní děti.

První a druhá třída

Děti už zvládnou jednoduchá pravidla a krátké rozhovory, stále ale pomáhá názorná ukázka. Dobře fungují pohybové hry střídané s klidnější činností.

Vyzkoušejte:

• Jméno a gesto,
• Kdo zmizel?,
• Vymění si místo všichni, kdo…,
• Čtyři kouty,
• Pavučinu přátelství,
• jednodušší Třídní erb.

Třetí a čtvrtá třída a starší děti

Starší školáci už dokážou vést rozhovor ve dvojici, hledat více společných znaků a reflektovat spolupráci. Příliš dětská stylizace je ale může odradit. Aktivitu proto představte jako výzvu, pátrání nebo týmový úkol.

Vhodné jsou:

• Tři stopy,
• Rozhovor ve dvojici,
• Lidské bingo,
• Živé řazení beze slov,
• Stavitelé týmu,
• Časová schránka.

Další náměty využitelné ve třídě najdete v rubrice Aktivity do školy a družiny a v přehledu materiálů pro učitele a vychovatele.

Co dělat, když se některé dítě nechce zapojit

Neochota nemusí znamenat vzdor. Dítě může být nejisté, unavené, nemuselo správně pochopit pravidla nebo potřebuje nejprve sledovat, co dělají ostatní.

Pomoci může, když mu nabídnete několik možností:

• nejprve pouze pozorovat,
• odpověď přeskočit,
• zapojit se společně s učitelem,
• pracovat ve dvojici místo před celou třídou,
• ukázat obrázek nebo gesto místo mluvení,
• pomáhat s rozdáváním pomůcek,
• vstoupit do hry až v dalším kole.

U dětí, které obtížně mluví před skupinou, používejte více obrázků, pohybu a odpovědí výběrem. Dítě se může seznamovat i tím, že se postaví do vybraného kouta, podá kartičku nebo vytvoří společnou stavbu.

Jak hry rozložit do prvního týdne

Není potřeba během prvního dne odehrát deset seznamovacích aktivit za sebou. Děti by si sice možná zapamatovaly pravidla her, ale jména spolužáků už podstatně méně.

Praktičtější je zařadit jednu až tři kratší aktivity denně:

První den

• Jméno a gesto
• Postav se, pokud…
• Kouzelný míček

Druhý den

• Kdo zmizel?
• Najdi svou dvojici
• Čtyři kouty

Třetí den

• Rozhovor ve dvojici
• Ostrovy podobností

Čtvrtý den

• Lidské bingo
• Stavitelé týmu

Pátý den

• Třídní erb nebo Třídní mapa
• krátké společné zhodnocení týdne

Takové rozložení umožní dětem vracet se ke jménům opakovaně, setkávat se v různých dvojicích a postupně přecházet od jednoduchého představování ke skutečné spolupráci.

Seznamování není hotové po jedné hře

Jedna povedená aktivita dokáže uvolnit atmosféru, ale bezpečný kolektiv nevznikne během jediného ranního kruhu. Seznamovací hry proto můžete používat i později – při změně zasedacího pořádku, příchodu nového dítěte, rozdělení do pracovních skupin nebo ve chvíli, kdy si děti stále hrají jen se stejnými kamarády.

Nejdůležitější není stihnout co nejvíce her. Mnohem větší smysl má vybrat takovou, při které se mohou zapojit všichni, nikdo není zesměšněn a děti mají příležitost zjistit, že i s dosud neznámým spolužákem mohou mít něco společného.

Článek Seznamovací hry pro první dny ve škole a družině se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

List kombinuje vybarvování, vystřihování a sestavování vlastní scény u krmítka. Přitom se dá velmi snadno využít i k povídání o ptácích, které děti běžně potkávají venku. 

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Pro děti: Krmítko je otevřené! 
Jenže nikde ani pírko. Vybarvi ptáčky, vystřihni je a pozvi je na pořádnou hostinu. Kdo přiletí jako první? A který drzoun si zabere nejlepší místo? 

Proč je tato aktivita pro děti tak skvělá? 

• Procvičuje drobné pohyby ruky při barvení peří a vystřihování.  
• Podporuje všímavost k přírodě: Děti mohou porovnávat papírové ptáčky s těmi za oknem.  
• Rozšiřuje slovní zásobu: Křídlo, zobák, ocas, peří, semínka, krmítko…  

Jak aktivitu ještě více oživit? 

Hotový obrázek můžete položit k oknu a zkusit společně sledovat, zda některý z papírových návštěvníků připomíná skutečného ptáčka venku. Děti mohou také spočítat ptáky nebo vymýšlet, co by jim do krmítka nasypaly. 

Pro další přírodní tvoření se podívejte mezi omalovánky nebo do sekce aktivit pro předškolní děti. 

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Článek Ptačí krmítko: vystřihovánka plná opeřených návštěvníků se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

Právě na tomto skrytém místě seděla kachní máma ve svém hnízdě. Už ji to čekání velice unavovalo. Návštěvy se k ní nehrnuly, ostatní kachny raději plavaly v chladivých příkopech a povídaly si, než by vysedávaly pod lopuchy na tvrdé zemi. Dny se táhly a kachní máma si často povzdechla. Konečně ale začala vajíčka praskat.

Ozvalo se pípnutí. Jedno po druhém se ze skořápek klubala malá, mokrá a žlutá kachňata. Rychle se stavěla na nohy a zvědavě se rozhlížela po světě.

Všechna mláďata žasla nad tím, jak je svět obrovský. Kachní máma jim vysvětlila, že svět nekončí u příkopu, ale táhne se dokonce ještě dál, přes celou zahradu až k farářově louce, i když tam ona sama nikdy nebyla. Pak se rozhlédla po hnízdě a zarazila se. To úplně největší vejce stále leželo na svém místě a nechtělo se klubat.

Přišla se na ni podívat stará kachna. Prohlédla si obrovské vejce a zavrtěla hlavou. Byla přesvědčená, že je to krůtí vejce. Radila mámě, ať ho nechá ležet a raději učí svá malá mláďata plavat. Krůťata prý do vody nikdy nejdou, a s tímhle by měla jenom zbytečné starosti. Ale kachní máma se rozhodla. Když už seděla tak dlouho, ještě několik dní vydrží.

Konečně to velké vejce prasklo. Vypadlo z něj mládě. Bylo nezvykle velké, mělo dlouhý krk a bylo celé ošklivě šedivé. Kachní máma si ho dlouho prohlížela. Nebylo vůbec podobné těm malým, roztomilým kuličkám, které se vylíhly předtím. Rozhodla se, že druhý den uspořádá zkoušku. Vezme ho k vodě. Pokud do ní nevejde, je to krůta a nezbude jí nic jiného, než ho nechat na břehu.

Jenže šedé mládě skočilo do vody jako první. Plavalo mnohem lépe než ostatní, silně zabíralo širokýma nohama a drželo se krásně rovně. Máma si oddechla. Bylo to její vlastní dítě. A když se na něj člověk podíval pozorně a nebylo vlastně vůbec ošklivé.

Rozhodla se tedy uvést celou svou rodinu do společnosti na velkém kachním dvoře. Varovala je, ať se drží těsně u ní, aby je nikdo nepošlapal, a hlavně ať si dávají pozor na kočku. Když dorazili na dvůr, panoval živý ruch. Dvě rodiny se zrovna praly o starou úhoří hlavu. Jak už to tak bývá, úhoří hlavu nakonec sebrala bystrá kočka a obě rodiny ostrouhaly.

Máma učila kachňata správným způsobům a všechno šlo dobře. Až do chvíle, kdy si dospělé kachny všimly velkého šedého mláděte.

Zastavovaly se, ukazovaly na něj křídly a syčely. Brzy do něj jeden vzteklý kačer klovl. Kachní máma ho bránila. Zlobila se a vysvětlovala, že mládě sice není nejkrásnější, ale je hodné a plave ze všech nejlépe. Jenže to nikoho nezajímalo. Dny na dvoře plynuly a ostatní se na dvoře ke káčátku chovali čím dál hůř.

Šedé káčátko bylo neustále klováno, strkáno a vyháněno od koryt s jídlem. Velký krocan se před ním nafukoval, až byl celý rudý, a křičel na něj. Dokonce i jeho vlastní sourozenci na něj začali být zlí.

Káčátko nechápalo, čím se tak provinilo. Jednoho odpoledne už dál nemohlo. Zavřelo oči, rozběhlo se a s velkou námahou přeletělo přes starý plot z trní.

Běželo dál. Pryč od dvora, pryč od zlých zobáků a posměchu. Utíkalo přes velké pole, až dorazilo k močálu, kde žily divoké kachny. Bylo nesmírně unavené. Schovalo se v rákosí a strávilo tam celou noc o hladu.

Ráno ho divoké kachny objevily. Prohlížely si ho ze všech stran. Shodly se na tom, že je neobyčejně šeredné. Nicméně mu dovolily zůstat v močálu. Žilo tam v ústraní několik dní. Jednoho chladného rána se zničehonic ozvaly strašlivé rány. Nad rákosím se vznesl štiplavý modrý dým a do vody s hlasitým štěkotem skákali velcí lovečtí psi. Byla to obrovská lovecká výprava.

Káčátko se hrůzou krčilo pod listy rákosí a ani nedutalo. Voda se rozestoupila a přímo před ním se objevil obrovský pes s vyplazeným jazykem. Vycenil své ostré zuby přímo na to malé šedé stvoření. Káčátko zavřelo oči a čekalo na konec. Pes si ho chvíli prohlížel, pak se ale nečekaně otočil, zašplíchal vodou a běžel hledat jinam.

Mládě si pomyslelo, že je tak ošklivé, že jím pohrdl dokonce i hladový lovecký pes. Zůstalo schované hluboko v bahně, dokud střelba úplně neustala. Teprve k večeru se odvážilo vylézt a utíkalo dál přes zoraná pole a prázdné louky, zatímco se zvedal velmi silný a studený vítr.

Cestou nalezlo malou, velmi chudou chaloupku. Dveře visely jen na jednom zrezivělém pantu, takže se dalo úzkou škvírou bezpečně vklouznout dovnitř. Káčátko neváhalo a schovalo se před větrem. V chaloupce žila stará žena se svým kocourem a králíkem.

Ráno si zvířata podivného hosta v koutě všimla. Stará žena špatně viděla. Měla pocit, že je to nějaká tučná zabloudilá kachna. Těšila se, že konečně bude mít kachní vejce. Káčátko tam tedy dostalo dovolení zůstat na zkoušku. Jenže když stará žena po čase pochopila, že od káčátka se žádných vajíček nedočká, rychle ho z domu vyhodila. Nebude prý krmit ošklivého ptáka, ze kterého nemá užitek.

Podzim se pomalu a neúprosně překulil v zimu. Listy na stromech v lese zežloutly, pak zhnědly a těžký vítr si s nimi hrál v divokých vírech. Mraky na obloze ztěžkly, byly plné sněhu a ledových krup. Káčátko plavalo na vodě, ale bylo mu čím dál chladněji.

Jednoho mrazivého podvečera, se z křoví u vody vzneslo hejno nádherných obrovských ptáků. Káčátko v životě nic tak úchvatného nevidělo. Byli oslnivě bílí, jako čerstvě padlý sníh, měli dlouhé, pružné krky a vydávali zvláštní, hluboký a zvučný křik. Roztáhli svá obrovská bílá křídla a letěli pryč z těchto chladných krajin. Mířili vysoko nad mraky do teplých zemí, k velkým, nezamrzajícím jezerům.

Káčátko se za nimi dívalo, dokud se z nich nestaly jen tečky na obloze a úplně nezmizeli. Nevědělo, jak se jmenují, ani kam přesně letí, ale přesto na ně nedokázalo zapomenout.

Následující zima byla neuvěřitelně krutá. Káčátko muselo neustále plavat dokola v jednom malém jezírku, aby v ní voda nezamrzla, ale nakonec ho však opustily veškeré síly. Vyčerpané zůstalo ležet nehybně na hladině a zamrzlo v tvrdém ledu.

Brzy ráno šel kolem jezera chudý sedlák. Uviděl zamrzlé mládě, došel k němu, rozbil tlustý led a odnesl polomrtvého ptáka domů své ženě. U kamen v teple se káčátko po dlouhé době probralo. Děti si s ním chtěly hrát, naháněly ho po místnosti, ale ono si myslelo, že mu chtějí jen ublížit, tak jako všichni předtím.

Ze strachu se vzneslo a vletělo přímo do velké nádoby s mlékem, ze které mléko vyšplíchlo na zem. Pak vyděšeně vlétlo do sudu s bílou moukou a odtud rovnou do bedny s popelem. Byla to naprostá pohroma. Žena po něm rozzlobeně křičela a oháněla se mokrou utěrkou, děti se smály, křičely a padaly jedno přes druhé. Káčátko využilo zmatku, vyletělo pootevřenými dveřmi ven do mrazu a schovalo se hluboko do nově napadaného sněhu pod starým stromem.

Bylo by snad příliš smutné a skličující vyprávět o veškeré další bídě, hladu a utrpení, které muselo toto osamělé káčátko přečkat během té dlouhé, nekonečné zimy v rákosí u bažiny. Ale přežilo.

Jednoho dne, když leželo ve vlhké trávě, pocítilo, že slunce opět začíná hřát. Jeho paprsky už nepálily mrazem, ale hladily. Skřivánci vysoko na obloze začali zpívat své písně. Začalo krásné jaro.

Káčátko zkusmo zvedlo svá křídla. K jeho vlastnímu překvapení byla mnohem větší a silnější než kdy dříve. Opřelo se do nich a zalomcovala jím taková nová síla, že se s lehkostí vzneslo vysoko do vzduchu. Než si vůbec stačilo uvědomit, jak to dokázalo a kam letí, ocitlo se ve velké panské zahradě.

Z houštiny před ním, tiše jako ranní mlha, vypluly tři nádherné bílé labutě. Načechraly si svá sněhobílá peříčka a lehce klouzaly po vodě. Káčátko ty krásné tvory hned poznalo. Byli to ti samí ptáci, které vidělo odlétat na podzim.

Odvážně si řeklo, že k nim popluje blíž, aby si je mohl pořádně zblízka prohlédnout, i když si myslelo, že tak ošklivého tvora jako je on, hned zaženou.

Plavalo vstříc těm nádherným bílým labutím. Jakmile ho spatřily vyrazily na vodu jemu naproti. Ošklivé káčátko sklonilo hlavu k vodní hladině. Zavřelo oči a čekalo na jejich výsměch a to jak ho vyženou. Nic z toho se však nestalo. Ty nádherné bílé labutě jen plavaly kolem něj a prohlížely si ho. Káčátko opatrně otevřelo oči a to co spatřilo v odrazu vodní hladiny ho překvapilo. Poprvé spatřilo svůj vlastní, skutečný obraz.

Už to dávno nebyl ten neohrabaný, temně šedý a ošklivý pták, kterému se všichni smáli. Nebylo to ošklivé káčátko. Přes zimu se z něj stala nádherná, sněhobílá labuť s dlouhým elegantním krkem.

Velké dospělé labutě kolem něj plavaly v kruzích a na znamení přijetí ho hladily svými žlutými zobáky.

Z nedalekého domu do zahrady přiběhlo několik malých dětí. Házely do vody čerstvé kousky chleba a rohlíků. Nejmenší z dětí ukázalo prstem na vodu a radostně zvolalo : „Podívejte, je tu nová labuť! A je ze všech úplně nejkrásnější!“

Článek Pohádka o ošklivém káčátku se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

Připravili jsme pro děti hravý pracovní list: Co patří do aktovky, při kterém si procvičí poznávání školních potřeb, rozhodování, stříhání i lepení. Nemusejí přitom umět číst ani psát. Stačí vytisknout obě strany, připravit nůžky a lepidlo a školní balicí mise může začít.

Co vystřihovánka obsahuje

Dvě strany ve formátu A4:

• velkou otevřenou aktovku, do které děti lepí vybrané předměty;
• 16 obrázkových kartiček se školními potřebami i několika věcmi, které se do běžné školní výbavy opravdu nehodí.

Děti mezi obrázky najdou například penál, tužku, pastelky, sešit, učebnici, svačinu, láhev nebo přezůvky. Rozhodnout ale musejí také o plyšovém medvědovi, hrnci, gumové kačence, kladivu a televizním ovladači.

Obrázky nejsou označené názvy ani správnými odpověďmi. Aktivitu proto zvládnou také prvňáčci, kteří ještě neumějí samostatně číst nebo dokonce i předškoláci, kteří se do školy teprve chystají.

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Tajná mise pro školáky

Aktovka je úplně prázdná a bez tvé pomoci se sama nesbalí. Vystřihni všechny obrázky, pořádně si je prohlédni a vyber věci, které budeš ve škole potřebovat. Správnou výbavu nalep do aktovky. Pozor, několik předmětů se tě pokusí napálit!

Jak s pracovním listem pracovat

1. Vytiskněte obě strany

Pracovní list tiskněte jednostranně na běžný papír formátu A4. Barevný tisk dětem usnadní rozpoznávání obrázků, ale aktivita bude použitelná také v černobílé podobě.

Pokud chcete, aby byla výsledná aktovka pevnější, vytiskněte první stranu na papír s vyšší gramáží. Stranu s kartičkami nechte na běžném papíru, aby se dětem dobře stříhala.

2. Vystřihněte obrázkové kartičky

Děti vystřihují kartičky podle přerušovaných čar. Menší školáci mohou potřebovat pomoc při otáčení papíru nebo udržení správného směru střihu, samotné obrázky ale není nutné vystřihovat přesně podle obrysů.

Při práci s nůžkami samozřejmě přizpůsobte dohled věku a zkušenostem dítěte.

Chcete, aby vám aktivita vydržela co nejdéle? Aktovku i rozstříhané kartičky můžete zalaminovat a pak si s ní hrát opakovaně, bez strachu, že se kartičky pokrčí.

3. Nechte dítě rozhodnout

Neprozrazujte správné odpovědi hned. Ptejte se:

• K čemu tuto věc ve škole použiješ?
• Potřebuješ ji každý den?
• Patří do aktovky, do sáčku na přezůvky, nebo zůstane doma?
• Co by se stalo, kdybys ji ve škole neměl?
• Je některá věc, o které si nejsi jistý?

Právě krátké povídání je na aktivitě cennější než dokonale nalepené obrázky. Dítě si školní výbavu nespojí jen s názvem předmětu, ale také s jeho účelem.

4. Vybrané předměty nalepte do aktovky

Jakmile má dítě jasno, nalepí správné kartičky do velkého prázdného prostoru. Před lepením doporučujeme všechny obrázky nejprve rozmístit nanečisto. Jinak se může stát, že penál zabere polovinu aktovky a na svačinu už zbude místo jen někde mezi zipem a pravítkem.

Co si děti při aktivitě procvičí

Pracovní list není jen přípravou na školu. Děti si při něm nenápadně procvičují:

• jemnou motoriku při stříhání a lepení;
• zrakové rozlišování jednotlivých předmětů;
• slovní zásobu při jejich pojmenování;
• logické uvažování a třídění;
• samostatné rozhodování;
• orientaci v běžné školní výbavě.

Hotová aktovka může posloužit také jako podklad k rozhovoru před nástupem do školy. Dítě si díky ní lépe představí, co bude nosit a k čemu jednotlivé věci použije.

Další materiály připravené rovnou k tisku najdete mezi našimi pracovními listy pro děti. Učitelé a vychovatelé mohou využít také další aktivity do školy a družiny.

Konkrétní požadavky se ovšem mohou podle školy a paní učitelky lišit. Někde děti nosí přezůvky v samostatném sáčku a jinde si mohou v určený den přinést také malou hračku. Pracovní list proto berte jako hru zaměřenou na běžnou výbavu, nikoliv jako závazný nákupní seznam.

A co starší školáci?

U starších dětí můžete aktivitu trochu ztížit. Nechte je rozdělit správné předměty do tří skupin:

• potřebuji každý den;
• potřebuji jen někdy;
• ve škole je k dispozici.

Mohou také dokreslit další věci, které používají právě ve své třídě. Starší školáci už často potřebují kružítko, čítanku, sportovní oblečení nebo pomůcky na výtvarnou výchovu.

Pro další školní procvičování můžete využít také pracovní list z angličtiny zaměřený na dny a měsíce.

Sbalte aktovku bez ranního zmatku

Díky vystřihovánce si děti vyzkoušejí balení aktovky ještě dřív, než budou stát ráno u dveří s jednou botou na noze a neurčitým pocitem, že na něco zapomněly.

Vytiskněte obě strany, nachystejte pastelky, nůžky a lepidlo a nechte malého školáka rozhodnout, co si vezme na svou první cestu do školy.

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Článek Co patří do aktovky? Vystřihovánka a pracovní list se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Malujte dál s naší velkou kolekcí zvířat přes omalovánky dinosaurů. Na spoustu pohádek a zajímavostí následně narazíte pod štítkem dinosauři.

Článek Omalovánka: Mosasaurus se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Pokud chcete tvoření spojit i s večerní pohádkou, jednoduše klikněte na štítek dinosauři.

Článek Omalovánka: Plesiosaurus se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Za tematickými texty a hravou edukací poté vyrazte pod štítek dinosauři.

Článek Omalovánka: Pteranodon se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Zábavné čtení a prehistorické příběhy na dobrou noc spolehlivě ukrývá štítek dinosauři.

Článek Omalovánka: Amargasaurus se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

Náš nový les je totiž geniální aktivita 3v1. Spojuje v sobě omalovánku, trénink stříhání a tvoření s lepidlem. Z jednoho papíru tak vznikne zábava na celé odpoledne.

Proč je tato aktivita pro děti tak skvělá?

Nejde jen o to zahnat nudu. Zatímco si děti hrají na malé farmáře, dělají pokroky ve svém vývoji:

• Trénink jemné motoriky: Vybarvování drobných detailů a manipulace s nůžkami skvěle posilují svaly v dlani, což je důležité pro budoucí psaní.
• Rozvoj prostorové představivosti: Děti musí samy vymyslet, kam zvířátka na pastvině umístí. Bude prasátko u bláta? Pojede traktor po cestě?
• Trpělivost a soustředění: Aktivita má tři fáze (vybarvit, vystřihnout, nalepit). Dítě se učí dokončit celý proces. Hezky jedno po druhém.

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Pro děti: Postav si vlastní farmu
Na farmě je dnes pořádně rušno. Zvířátka pobíhají všude kolem, ale každé z nich potřebuje najít své správné místo. Vybarvi ovečku, prasátko, kravičku i další obyvatele farmy, opatrně je vystřihni a rozhodni, kam je umístíš. Bude kráva stát na pastvině? Slepice poblíž kurníku? A kam schováš prasátko? Farmu můžeš sestavit podle vlastní fantazie.

Jak to ještě využít?

Až bude obrázek hotový, zkuste si s dětmi povídat o jednotlivých zvířatech. Jak se jmenují jejich mláďata? Čím se živí? Jaký vydávají zvuk? Můžete také spočítat všechna zvířátka, hledat největší a nejmenší nebo společně vymyslet krátký příběh o tom, co se na farmě právě děje.

Hotová farma tak nemusí být jen obrázek. Může se proměnit v jednoduchou hru, při které si děti procvičí jemnou motoriku, slovní zásobu, počítání i fantazii.

Připravte pastelky, nůžky a lepidlo a pusťte se do vlastní malé farmy.

Další přírodně laděné obrázky najdete mezi omalovánkami. Pro menší děti se hodí také aktivity pro předškolní děti.

Článek Jak vypadá váš les: Kdo všechno bydlí u vás v lese se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

Připravili jsme proto památeční pracovní list Můj první den ve škole, který dítěti pomůže zachytit první školní zážitky pomocí obrázků. Prvňáček nemusí umět psát ani čekat, až mu s vyplňováním pomůže paní učitelka. Stačí pastelky a chuť pustit se do prvního školního dobrodružství.

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Pokud vás první školní ráno teprve čeká, přečtěte si také, jak připravit prvňáčka na první den ve škole bez zbytečného stresu.

Pracovní list, který zvládne i čerstvý prvňáček

Běžné památeční listy obsahují spoustu otázek a prázdných řádků. To vypadá hezky do chvíle, než si uvědomíte, že většina dětí nastupujících do první třídy ještě samostatně psát neumí.

Náš pracovní list je proto postavený především na kreslení, vybarvování a zakroužkování obrázků. Dítě může pracovat samo nebo jen s malou pomocí rodiče či učitele.

Na pracovním listu:

• nakreslí, jak vypadalo první školní den;
• zakroužkuje, jak se ve škole cítilo;
• označí, jak se do školy dopravilo;
• vybere, co se mu během dne nejvíce líbilo;
• vybarví aktovku podle té své;
• ohodnotí první školní den pomocí hvězdiček.

Jediným místem určeným ke psaní je jméno dítěte. To může prvňáček zkusit napsat sám, pokud to už umí, opsat podle předlohy nebo mu ho jednoduše doplní rodič či učitel.

Mise pro malé školáky

Vezmi si pastelky a vrať se na chvíli do svého prvního školního rána. Zakroužkuj obrázky, které k tvému dni patří, vybarvi aktovku a nakresli se tak, jak jsi vypadal nebo vypadala. Kolik hvězdiček si tvůj první den zaslouží?

Jak pracovní list použít

Pracovní list vytiskněte na běžný kancelářský papír ve formátu A4. Nejlépe vypadá barevně, ale jednotlivé obrázky jsou dostatečně výrazné i při černobílém tisku.

Dítě ho může vyplnit:

• doma po návratu ze školy;
• během prvního týdne v první třídě;
• ve školní družině;
• společně s rodičem při povídání o prvních zážitcích;
• na konci týdne jako připomínku toho, co se od prvního dne změnilo.

Netlačte dítě do vyplnění ihned po příchodu domů. Některý prvňáček bude chtít vyprávět už cestou ze školy, jiný potřebuje nejprve svačinu, převléct se a delší chvíli bez otázek. Pracovní list nikam neuteče.

Malý tip pro rodiče

Na zadní stranu můžete připsat datum, název školy, jméno třídní učitelky nebo krátkou větu, kterou dítě o prvním dni řeklo. Za několik let může být právě obyčejná poznámka typu „Nejlepší byla velká přestávka“ tou nejmilejší částí celé památky.

Hotový list můžete založit k fotografiím, vložit do školního alba nebo schovat společně s obrázky a prvními povedenými písmenky.

Pokud hledáte další jednoduché úkoly, které stačí vytisknout, prohlédněte si naše pracovní listy pro děti. Učitelé a vychovatelé mohou pokračovat také v rubrice Aktivity do školy a družiny.

Až se školáci trochu rozkoukají, mohou si hravou formou procvičit také anglické dny v týdnu a měsíce.

Nejčastější otázky

Je pracovní list vhodný pro děti, které ještě neumějí psát?

Ano. Úkoly jsou založené hlavně na kreslení, vybarvování a výběru obrázků. Psaní je potřeba pouze u jména, které může doplnit rodič.

V jakém formátu pracovní list vytisknout?

Pracovní list je připravený jako PDF ve formátu A4 na výšku. Při tisku zvolte skutečnou velikost nebo přizpůsobení stránce podle nastavení tiskárny.

Může pracovní list použít také učitelka ve třídě?

Ano. Díky obrázkovému zpracování ho děti zvládnou převážně samostatně. Hodí se do první třídy, družiny i pro domácí vyplnění.

Uchovejte si první školní dobrodružství

Aktovka časem získá první škrábanec, pastelky se rozkutálejí a z prvního nejistého rána se stane běžná cesta do školy. Vyplněný pracovní list ale zůstane malou připomínkou dne, kdy to všechno začalo.

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Článek Pracovní list: Můj první den ve škole se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

Nemusí ale proběhnout dokonale. Prvňáček nepotřebuje slavnostní ráno jako z rodinného filmu. Potřebuje především vědět, co ho přibližně čeká, kdo tam s ním bude a že si pro něj zase přijdete.

Co prvňáček před nástupem do školy potřebuje nejvíc

Nová aktovka, penál a přezůvky jsou důležité, ale samy o sobě dítěti jistotu nedodají. Mnohem více mu pomůže, když si o škole budete konkrétně povídat – co, kdy, kde, jak a proč.

Místo neurčitého „Ve škole se ti bude líbit“ můžete říct:

• „Paní učitelka vám ukáže, kam si dáte věci.“

• „Ve třídě budou i další děti, které tam půjdou poprvé.“

• „Když si nebudeš vědět rady, můžeš se zeptat.“

• „Po vyučování na tebe budu čekat na domluveném místě.“

Dítě tak dostane několik pevných bodů, kterých se může držet. Neslibujte mu, že všechno bude snadné a že si hned první den najde nejlepšího kamaráda. Možná ano, ale možná bude první hodinu jen tiše sledovat ostatní. Obojí je v pořádku.

Připravte dítě na školu (ale nedělejte z toho doma výcvikový tábor)

Několik dní před začátkem školy můžete společně projít cestu ke škole, ukázat dítěti hlavní vchod a připomenout mu, kdo ho bude vyzvedávat. Pokud bude chodit do družiny, vysvětlete mu také, že po vyučování nepůjde rovnou domů.

Vyzkoušet můžete i několik obyčejných situací:

• zapnout a otevřít aktovku;
• poznat vlastní láhev, přezůvky a oblečení;
• otevřít krabičku se svačinou;
• pověsit bundu na poutko;
• požádat dospělého o pomoc;
• říct celé jméno a poznat svou značku nebo jmenovku.

Nejde o zkoušku samostatnosti. Jen o to, aby dítě první den nezápasilo zároveň s novou třídou, cizími lidmi a krabičkou nebo láhví, kterou doma otevírá silou i dospělý člověk.

Další nápady, které se hodí nejen na začátku školního roku, najdete v rubrice Aktivity do školy a družiny.

Večer před prvním školním dnem

Večer připravte vše, co můžete. Ráno pak nebudete hledat přezůvky ve skříni, slavnostní košili v koši na prádlo a klíče na místě, kam je přece nikdo nedával.

Zkontrolujte:

• aktovku a její obsah;
• přezůvky;
• oblečení včetně náhradní varianty podle počasí;
• čas odchodu;
• místo, kde dítě po škole vyzvednete;
• případné pokyny školy;
• nabitý telefon, pokud se budou členové rodiny během rána domlouvat.

Dítě může při přípravě pomáhat. Nechte ho vybrat oblečení ze dvou vhodných možností nebo společně připravte malou svačinu. Získá pocit, že není jen převáženým účastníkem velké rodinné operace, ale že má své ráno částečně ve vlastních rukou.

Večer už nezačínejte s procvičováním písmen ani s výčtem toho, co všechno se ve škole musí dodržovat. Klidný konec dne vám udělá větší službu než poslední kontrola abecedy. To se stejně bude všechno učit ve škole.

Ráno zbytečně nespěchejte

Na první školní ráno si nechte větší časovou rezervu. Dítě může snídat pomaleji, odmítnout si vzít připravené oblečení nebo pět minut před odchodem zjistit, že musí nutně nakreslit obrázek paní učitelce.

Snídaně by měla být známá a jednoduchá. Nevymýšlejte žádné šílenosti, jednak se to nemusí setkat s úspěchem nebo, což je ještě horší, mu nesedne a ve škole ho bude trápit bolení bříška. První školní den není vhodná chvíle na experiment s velkým kusem čokoládového dortu k snídani na oslavu ani s novou zdravou kaší, kterou dítě ještě nikdy nevidělo a nyní ji podezírá ze zlých úmyslů.

Zkrátka se držte toho, co má dítě rádo a běžně snídá.

Před odchodem stačí připomenout několik věcí:

• kam společně jdete;
• kdo na dítě bude čekat;
• že se může kdykoliv obrátit na paní učitelku;
• že nemusí všechno umět hned.

Tajná mise pro prvňáčka (kterou ho můžete před odchodem z domu pověřit)

Dnes tě čeká výprava do nové třídy. Tvým úkolem je zjistit:

1. Jak se jmenuje tvoje paní učitelka nebo pan učitel?
2. Kde máš své místo?
3. Jak se jmenuje alespoň jeden spolužák?
4. Co tě ve třídě nejvíc překvapilo?
5. Jakou máš značku/číslo?

Nemusíš splnit všechno. Každý správný školní objev se počítá!

Loučení před školou: krátce a srozumitelně

Některé děti vběhnou do třídy bez ohlédnutí. Jiné se rodiče drží tak pevně, že by s ním nejraději absolvovaly celou první třídu. Ani jedna reakce nevypovídá o tom, jak se dítěti bude ve škole dařit po zbytek roku.

Pokud je dítě nejisté, uznejte jeho pocity, ale udržte domluvený postup:

„Vím, že jsi nervózní. Je to nové. Teď půjdeš s paní učitelkou a já na tebe budu čekat po vyučování u vchodu.“

Vyhněte se dlouhému opakovanému loučení. Když dítě vidí, že rodič odchází, vrací se, znovu se loučí a ještě několikrát nahlíží do dveří, může získat dojem, že se opravdu děje něco špatného.

A pokud se vám derou slzy do očí? Klidně. Jen není nutné z prvňáčka dělat hlavního utěšovatele dospělého.

Jak se ptát po návratu ze školy

Otázka „Tak co bylo ve škole?“ často skončí odpovědí „Dobrý“ nebo „Nevím“. Neznamená to, že dítě nechce mluvit. První den v sobě může mít tolik nových dojmů, že je zatím neumí poskládat do souvislého vyprávění.

Zkuste konkrétnější otázky:

• Co bylo dnes nejzábavnější?
• Vedle koho jsi seděl?
• Co vám paní učitelka ukazovala?
• Bylo něco jinak, než sis představoval?
• Co bylo jednoduché?
• Co bylo trochu těžké?
• Na co se zítra těšíš?
• Je něco, s čím ti můžeme pomoct?

Nevyslýchejte dítě hned mezi dveřmi. Nechte ho převléknout, napít se, najíst a chvíli vydechnout. Některé děti začnou vyprávět až večer při koupání nebo těsně před spaním, kdy už rodič téměř ztratil naději na jedinou informaci.

První školní zážitky si můžete uchovat také pomocí našeho obrázkového pracovního listu Můj první den ve škole, který zvládnou i děti, jež ještě neumějí psát.

Když se dítě netváří nadšeně

První den ve škole nemusí být automaticky tím nejkrásnějším dnem. Dítě může být unavené, zamlklé, podrážděné nebo zklamané, že škola nevypadá přesně jako v jeho představách.

Nevěšte hlavu. Jedno náročné ráno ještě neznamená, že bude dítě školu nenávidět. Stejně tak první nadšený den nezaručuje, že za týden nepřijde únava nebo odpor k rannímu vstávání.

Pomáhá držet jednoduchý režim:

• dostatek spánku;
• klidnější odpoledne;
• předvídatelný čas úkolů a přípravy;
• prostor pro obyčejnou hru;
• krátké povídání o tom, co dítěti pomáhá a co mu vadí.

Pokud se strach opakuje, zhoršuje nebo dítěti dlouhodobě brání chodit do školy, řešte situaci včas s třídním učitelem. Není nutné čekat, až se z malé nejistoty stane každodenní boj.

První školní den nekončí příchodem domů

Po škole není potřeba připravovat několikahodinový slavnostní program. Pro prvňáčka bývá dopoledne plné nových lidí, pravidel a dojmů. Někdo si užije zmrzlinu nebo malý rodinný oběd, jiný bude nejspokojenější doma v teplácích s oblíbenou hračkou.

Můžete společně:

• vyfotit dítě s aktovkou;
• zapsat jeho první dojmy;
• nechat ho nakreslit třídu;
• schovat drobnou památku;
• porovnat očekávání před školou s tím, co skutečně zažilo.

Pokud chcete zachytit první školní vzpomínky i trochu hravěji, projděte si další pracovní listy k vytištění.

Ani u starších školáků nezapomínejte na nový začátek

Starší děti už znají školní budovu, šatnu i ranní zvonění. Přesto pro ně začátek školního roku nemusí být automaticky snadný. Mohou mít nového učitele, jiné spolužáky, náročnější předměty nebo obavy z toho, zda znovu zapadnou do kolektivu.

Místo věty „Ty už přece víš, jak to ve škole chodí“ se ptejte, co bude letos jiné. Starší dítě možná nepotřebuje doprovod až ke dveřím, ale stále potřebuje vědět, že se může ozvat, když něco nebude v pořádku.

Pomoci může také společná kontrola rozvrhu, kroužků a času na odpočinek. Není nutné zaplnit každý volný den hned první týden. Škola sama dokáže v září dodat rodině dost organizačního dobrodružství.

A jestli se starší školák vrací také k angličtině, můžete mu nabídnout pracovní list na procvičení dnů a měsíců.

Čemu se první školní den raději vyhnout

V dobré víře mohou rodiče na dítě naložit víc očekávání, než dokáže unést. Proto se zkuste vyhnout především těmto větám:

• „Teď už nejsi žádné malé dítě.“
• „Musíš být šikovný a nezlobit.“
• „Podívej, ostatní děti nepláčou.“
• „Ve škole už ti všechno projde méně než ve školce.“
• „Počkej, kolik budete mít úkolů.“
• „Hlavně nám neudělej ostudu.“

Prvňáček nepotřebuje slyšet, že vstupuje do devítiletého období povinností bez možnosti návratu. Potřebuje vědět, že škola je nové místo, které bude poznávat postupně a že na to nebude sám.

První den je začátek, ne zkouška

První školní den nemusí rozhodnout o tom, jaký bude celý školní rok. Dítě nemusí okamžitě působit sebejistě, najít si kamaráda ani si zapamatovat všechny pokyny.

Nejdůležitější je, aby vědělo, že doma může mluvit o příjemných i nepříjemných věcech. Pochvalte jeho odvahu vstoupit do neznámého prostředí, ale netlačte ho do povinného nadšení.

Aktovka se časem odře, pastelky se poztrácejí a první pečlivě připravená svačina se možná vrátí nedotčená. Pocit, že se dítě má na koho obrátit, však může vydržet mnohem déle než kornout plný sladkostí z prvního září.

Článek První den ve škole: Jak ho zvládnout s prvňáčkem (a v klidu) se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

Děti si nenásilnou formou doplní chybějící písmenka a upevní si slovní zásobu přehledně rozdělenou podle ročních období. Vybrat si můžete z veselé barevné varianty, nebo z černobílé verze, která rovnou poslouží i jako omalovánka. Stačí vytisknout a anglické dobrodružství plné jarních květin, letního ovoce i zimních sněhuláků může začít!

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Procvičte s dětmi dny v týdnu a měsíce v roce pomocí těchto nových pracovních listů, které promění učení angličtiny v zábavnou hru. Na výběr máte pestrobarevnou variantu i černobílou verzi, kterou si malí objevitelé mohou rovnou sami vybarvit. Nezapomeňte prozkoumat i naše další pracovní listy k vytištění, nebo rovnou objevte spoustu inspirace v rubrice aktivity pro předškolní děti. Stačí jen vytisknout, ořezat tužky a můžete se do toho společně pustit!

Článek Pracovní list z angličtiny pro děti: Dny a měsíce se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

Máme pro vás bleskovou záchranu! Připravili jsme další tvořivý list z naší oblíbené série 3v1. Proměňte kuchyňský stůl v pravěkou laboratoř, ze které si vaše děti odnesou vlastní dinosauří údolí.

Proč je tvoření s dinosaury taková zábava?

Tato aktivita není jen obyčejným zahnáním nudy. Tím, že spojuje tři různé činnosti (vybarvování, stříhání a lepení), udrží dětskou pozornost mnohem déle. Navíc u toho dělají obrovské pokroky:

• Mistrovství v jemné motorice: Vystřihnout zubatého Stegosaura nebo rozpětí křídel Pterodaktyla už vyžaduje pořádné soustředění a skvěle trénuje svaly ruky pro budoucí psaní.
• Prostorové plánování: Děti samy tvoří příběh. Kde bude stát T-Rex? Schová se Triceratops za kapradí? Kdo bude hlídat hnízdo s vajíčky?
• Trpělivost s odměnou: Dítě vidí jasný proces. Od černobílého papíru až po hotový, barevný a plastický obraz, který si samo navrhlo.

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Pro děti: Tajná mise v Jurském parku! Pozor, malí objevitelé! Naše pravěké údolí s velkou sopkou úplně ztratilo barvy a všichni dinosauři se rozutekli do neznáma. Zvládnete tuhle paleontologickou záchrannou misi? Oblečte si svůj neviditelný plášť průzkumníků, vezměte ty nejzářivější pastelky a vraťte dinosaurům jejich parádní zbarvení. Až budou hotoví, opatrně je vystřihněte a najděte jim to správné místo v krajině u řeky. Podaří se vám zachránit i dinosauří vajíčka v hnízdě? Jdeme na to!

Jak dobrodružství protáhnout na celé odpoledne?

Když je lepidlo zaschlé a obrázek hotový, nechte děti, ať vám o svém údolí vyprávějí příběh. Co zrovna dělá dlouhokrký Brachiosaurus a kam letí Pterodaktyl?

Pokud vaše malé objevitele práce s nůžkami chytne, určitě je nechte prozkoumat celou naši rubriku Vybarvi, vystřihni a sestav, kde najdou další podobné výzvy (třeba oblíbenou stavbu farmy). A pro zapálené fanoušky pravěku, kterým by dnešní porce ještě nestačila, máme připravenou celou samostatnou kategorii plnou Dinosauřích omalovánek. Stačí vytisknout a zábava může nerušeně pokračovat!

Připravte nůžky, vytáhněte lepidla a užijte si klidné odpoledne!

Článek Dinosauří svět pro děti: Vystřihovánka a omalovánka se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

Naše nová papírová farma je totiž geniální aktivita 3v1. Spojuje v sobě omalovánku, trénink stříhání a tvoření s lepidlem. Z jednoho papíru tak vznikne celé odpolední dobrodružství!

Proč je tato aktivita pro děti tak skvělá?

Nejde jen o to zahnat nudu. Zatímco si děti hrají na malé farmáře, dělají pokroky ve svém vývoji:

• Trénink jemné motoriky: Vybarvování drobných detailů a manipulace s nůžkami skvěle posilují svaly v dlani, což je důležité pro budoucí psaní.
• Rozvoj prostorové představivosti: Děti musí samy vymyslet, kam zvířátka na pastvině umístí. Bude prasátko u bláta? Pojede traktor po cestě?
• Trpělivost a soustředění: Aktivita má tři fáze (vybarvit, vystřihnout, nalepit). Dítě se učí dokončit celý proces. Hezky jedno po druhém.

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Pro děti: Tajná záchranná mise na farmě! Ahoj, malý farmáři! Máme tu velký problém. Všechna zvířátka se nám rozutekla a neví, kam patří. Pan farmář je z toho celý smutný a jeho traktor stojí opuštěný. Tvojí tajnou misí je vrátit na farmu barvy a život. Vezmi si své nejlepší pastelky, pečlivě zvířátka vybarvi a pak je pomocí nůžek a lepidla vrať zpátky na pastvinu ke stodole. Dokážeš najít to správné místo pro ovečku, kravičku i nezbedné prasátko? Zachraň naši farmu!

Jak aktivitu ještě více oživit?

Až bude farma hotová a lepidlo zaschne, nemusí jít obrázek hned na ledničku. Zeptejte se dětí, jak se zvířátka jmenují, jaké zvuky vydávají, nebo si společně spočítejte, kolik má farma obyvatel.

Pokud vaše děti práce s nůžkami a lepidlem chytne, určitě prozkoumejte naši kompletní rubriku Vybarvi, vystřihni a sestav, kde najdete další podobné tvořivé výzvy. A pokud mají dnes chuť jen na samotné pastelky a zvířátka, zachrání vás naše klasické Omalovánky zvířat, které si stačí jednoduše vytisknout a zábava může pokračovat.

Připravte nůžky, vytáhněte lepidla a užijte si tvořivé odpoledne bez chaosu!

Článek Zvířátka hledají svůj domov: Postavte si s dětmi vlastní farmu se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

Když víko krabice poprvé odklopili, ozval se veselý dětský hlas. Chlapec radostně vykřikl a začal vojáčky pečlivě stavět na stůl. Všichni vypadali jeden jako druhý. Jen ten poslední, pětadvacátý, se trochu lišil. Měl jen jednu nohu. Odlévali ho totiž úplně nakonec a cín už na druhou jednoduše nezbyl. Ale i na té jedné noze stál stejně pevně a hrdě jako ostatní na dvou.

Na stole ležela spousta dalších hraček, ale nejvíce pozornosti poutal překrásný papírový zámek. Před jeho branou stála malá papírová baletka. Byla krásná a na sobě měla šatičky z tenké látky a přes rameno modrou stužku. Ruce měla vztažené vysoko do vzduchu a jednu nohu zvednutou tak vysoko, že ji vojáček pod sukní vůbec neviděl. Pomyslel si, že má také jen jednu nohu, stejně jako on.

To by byla žena pro mě, říkal si v duchu. Ale je moc vznešená. Bydlí v nádherném zámku, zatímco já mám jen papírovou krabici, o kterou se dělím se čtyřiadvaceti bratry.

Přesto z ní nedokázal spustit oči.

Když padl večer a všichni z domu šli spát, hračky ožily. Začaly hrát na návštěvy, pořádat bitvy a tancovat. Jen vojáček stál nehnutě na své jedné noze a baletka stála tiše na špičce té své. Nedívali se nikam jinam, jen upřeně jeden na druhého.

Odbila půlnoc a s tichým klapnutím se otevřela malá černá krabička. Nevyskočil z ní žádný panáček na pružině, ale opravdový, malý a zlomyslný skřet.

„Vojáčku“, zasyčel skřet z krabičky. „Nech si ty svoje oči laskavě pro sebe!“

Ale vojáček dělal, jako by nic neslyšel. Dál se upřímně díval jen na baletku.

„Jen počkej do zítřka“, zasmál se skřet.

Ráno přišly děti a postavily vojáčka na okenní římsu. Ať už to udělal ranní průvan, nebo ten zlomyslný skřet, okno se najednou prudce rozletělo a vojáček vypadl ven. Padal ze třetího patra přímo na dláždění. Dopadl tak nešťastně, že jeho bodák uvízl mezi kameny a on zůstal stát hlavou dolů.

Začalo silně pršet. Kapky se brzy slily v prudký jarní liják. Když déšť ustal, šli kolem dva chlapci.

Jeden z nich ukázal do hluboké louže. Podívej, cínový vojáček. Pošleme ho na výlet.

Z kusu starých novin narychlo složili papírovou lodičku. Postavili vojáčka doprostřed a pustili ho po vodě, která se divoce valila strouhou. Proudy vody lodičkou smýkaly sem a tam, točily s ní v kruzích, ale vojáček neztratil rozvahu. Stál pevně, pušku v náručí a díval se odhodlaně před sebe.

Voda lodičku nesla rychle, až ji najednou vtáhla pod temný most, přímo do kanálu. Byla tam vlhká, hluboká tma, snad ještě větší než v jeho staré krabici.

Kampak to vlastně pluji? pomyslel si. Tohle je jistě práce toho skřeta. Kdyby tu tak se mnou byla ta krásná baletka, nevadila by mi ani tahle tma.

Najednou se z temnoty vynořila obrovská zlá krysa, která pod mostem bydlela.

„Máš pas?“ zasyčela a cenila zuby. „Ukaž pas! Tady se platí mýtné!“

Vojáček mlčel. Jen pevněji stiskl svou pušku a ani se nehnul. Nechtěl ukázat strach. Lodička se řítila dál a krysa plavala za ním. Vztekala se a volala. Házela po něm klacky a kamínky, aby vetřelce zastavily. Proud byl ale silnější a vynesl lodičku ven z temného tunelu.

Jenže to nejhorší mělo teprve přijít. Voda se s obrovským hukotem hnala do velkého průplavu. Pro vojáčka to bylo stejné, jako by se řítil z vysokého vodopádu. Lodička se naplnila těžkou vodou a začala rychle klesat. Namočený papír se trhal. Voda vojáčkovi sahala po krk, pak přes hlavu až s celou potrhanou lodičkou klesl pod hladinu.

Myslel na malou baletku, kterou už nikdy neuvidí. Cítil, jak klesá ke studenému říčnímu dnu.

Vtom se pod vodou něco zablesklo. Kolem proplula velká ryba, otevřela tlamu a vojáčka spolkla.

Kolem něj byla ještě větší tma než v kanálu a velmi málo místa. Ale vojáček vytrval. Ležel klidně, v plné polní, s puškou pevně u sebe. Osud ho zkoušel, ale jeho srdce zůstalo nezlomené.

Ryba s sebou chvíli prudce házela a mlela sebou. S vojáčkem v ní to zmítalo ze strany na stranu až najednou znehybněla. Cosi jím silně otřáslo, pak uviděl jasný záblesk světla a uslyšel hlas.

„Cínový vojáček!“

Rybu totiž chytil rybář, prodal ji na trhu a kuchařka ji přinesla do kuchyně. Rozřízla ji nožem a našla v ní našeho hrdinu. Vzala ho opatrně dvěma prsty a odnesla do pokoje.

Vojáček se rozhlédl. Poznal ten stůl. Poznal hračky. A hlavně uviděl ten krásný papírový zámek a před ním malou tanečnici. Pořád stála na jedné noze, tu druhou zvednutou vysoko k nebi. Byla stejně vytrvalá jako on. Osud ho zavedl domů. Zpět k jeho milované tanečnici.

Podíval se na ni a ona na něj. Ani jeden nepromluvil, ale byli šťastní, že se znovu shledali. Vojáček věděl, že přežil tu dlouhou, temnou cestu jen díky pomyšlení na ni.

Byla tichá a vytrvalá. A on věděl, že ať už se stane cokoliv, bude tu vždy stát, na své jedné noze, pevně a hrdě.

Jenže jejich štěstí netrvalo dlouho. Za pár dní, během hry chlapec popadl cínového vojáčka a bez jediného slova ho hodil přímo do rozpálených kamen. Neměl k tomu vůbec žádný důvod, možná v tom měl prsty ten zlomyslný skřet z černé krabičky.

Vojáček stál v jasných plamenech a cítil strašlivý žár. Sám nevěděl, jestli je to skutečný oheň z kamen, nebo plameny jeho lásky k tanečnici. Díval se na baletku a ona se dívala na něj. Cítil, že se v tom horku pomalu rozpouští, ale stále stál pevně na své jedné noze, pušku stisknutou v náručí.

Najednou někdo prudce otevřel dveře. Průvan zachytil malou papírovou tanečnici. Vznesla se do vzduchu jako lehká víla a vletěla rovnou do kamen, přímo k cínovému vojáčkovi. V mžiku vyšlehla plamenem a byla pryč.

Vojáček se mezitím roztekl na malou stříbrnou hromádku.

Když přišla druhý den ráno služebná vybírat popel, našla z něj jen malý kousek cínu, který se slil do tvaru malého srdce uprostřed kterého byl zatavený jeden třpytivý kamínek, které původně zdobil baletčiny šaty. Spojeni navždy v tichém příběhu odvahy a věrnosti, jež nezdolal ani ten nejžhavější plamen.

Článek Statečný cínový vojáček se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

Omalovánka je připravená ve formátu A4 na výšku, má čisté linie bez stínování, takže je perfektní i pro ty nejmenší malíře. Stačí zdarma stáhnout, vytisknout a nechat děti tvořit!

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Tip pro zvídavé hlavičky: Zajímají vaše děti zvířátka z farmy? Spojte vybarvování s příběhem! Přečtěte si společně náš článek Jak se žije na slepičím dvorku: Zajímavosti ze světa slepic a kuřátek, které překvapí i dospělé a dozvíte se, jak spolu slepice komunikují nebo proč jsou pro zahradu tak užitečné.

Článek Omalovánka: Slepička s kuřátky u plotu se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

Zbroj pro malého hrdinu

Představte si, že byste na zádech nosili batoh plný špičatých tužek. Přesně tak se musí cítit ježek západní, který má na svém těle pět až sedm tisíc bodlin. Nejsou to ale žádné nebezpečné jehly, nýbrž ztvrdlé chlupy tvořené látkou zvanou keratin. Z úplně stejného materiálu jsou vyrobené vaše vlasy nebo nehty.

Tajemství dokonalého klubíčka

Určitě víte, jak funguje stahovací pytlík na bačkory nebo batůžek. Ježek má pod kůží speciální kruhový sval, který funguje úplně stejně jako šňůrka u tohoto pytlíku. Když se lekne, sval se stáhne a zvířátko do něj bezpečně schová zranitelné bříško, nožičky i malý čumáček. Vznikne tak pichlavá koule, na kterou si málokterý predátor troufne.

Pěnová koupel místo parfému

Našli jste někdy venku silně voňavou bylinku? Když náš bodlinatý kamarád objeví nový nebo velmi silný pach, začne v tlamičce tvořit obrovské množství slin. Ty našlehá do husté pěny a jazykem si ji natře na bodliny. Vědci se domnívají, že si tak vytváří ochrannou pachovou masku, aby dokonale splynul s okolním prostředím.

Zapomeňte na jablíčka, přichází lovec

V pohádkách často vidíme ježky, jak si nesou na zádech červené jablko nebo hrušku. Ve skutečnosti jsou to ale vášniví hmyzožravci a o spadané ovoce vůbec nestojí. Na jejich nočním jídelníčku najdeme především žížaly, brouky, housenky a dokonce i slimáky. Pro každou zahradu jsou tak neuvěřitelně užitečnými pomocníky.

Hlučný noční průzkumník

Umíte si představit, že by takhle malý tvor dokázal vzbudit celou zahradu? Při hledání potravy je ježek opravdu velmi hlučný. Hlasitě mlaská, funí, chrochtá a dupe v suchém listí, jako by tam běhalo malé prasátko. Je to zkrátka noční zvíře, které se vůbec nestydí dát o sobě hlasitě vědět.

Superhrdinská odolnost

Tento malý savec v sobě skrývá jednu úžasnou superschopnost. Jeho tělo má částečnou imunitu proti jedu, což znamená, že je mnohem odolnější vůči přírodním nebezpečím než jiná zvířata. Kdyby ho náhodou uštkla zmije, s největší pravděpodobností to, oproti jiným malým zvířatům, náš malý hrdina bez větších potíží zvládne.

Zimní spánek, který zmrazí srdce

Zima je pro hmyzožravce těžké období, a proto ji raději celou prospí. Během hibernace, neboli zimního spánku, dokáže ježek zpomalit tlukot svého srdce ze sto devadesáti úderů za minutu na pouhých dvacet. Jeho tělesná teplota navíc klesne téměř k bodu mrazu, aby ušetřil co nejvíce energie na jarní probuzení.

Mláďata v bezpečí maminčina bříška

Zajímalo vás někdy, jak se rodí malí ježečci, aby svými bodlinami neublížili mamince? Příroda to vymyslela naprosto chytře. Slepá mláďata se rodí s velmi měkkými bodlinkami, které jsou pečlivě ukryté pod oteklou, vodou nasáklou kůží. Teprve několik hodin po narození kůže splaskne a objeví se první světlé bodliny.

Nečekaný horolezec a plavec

Zdá se vám, že je ježek pomalý a neohrabaný? Nenechte se zmást! Je to překvapivě zdatný plavec, i když k výstupu z vody nutně potřebuje mírný břeh. Navíc dokáže velmi obratně šplhat přes pletivo a drátěné ploty, takže mu v nočních toulkách zabrání jen málokterá překážka.

Uši a nos fungující jako radar

Ježci nemají zrovna nejlepší zrak, ale pro život ve tmě ho ani nepotřebují. Místo očí se spoléhají na svůj naprosto dokonalý čich a sluch, které jim slouží jako vysoce citlivý radar. Dokážou uslyšet i to nejslabší zašustění malého brouka pod silnou vrstvou spadaného listí na obrovskou vzdálenost.

Samotář, který miluje svůj klid

Některá zvířata žijí ve velkých rodinách nebo stádech, ale ježek je zapřisáhlý samotář. Každý dospělý jedinec má své vlastní území, které si pravidelně prochází. Výjimkou je pouze jarní a letní období, kdy se maminka láskyplně stará o svá malá mláďata, než se vydají na vlastní životní cestu.

Krátké nožky, blesková rychlost

Při běžné večerní procházce se ježek většinou jen pomalu a kolébavě batolí. Pokud mu ale hrozí opravdové nebezpečí, dokáže zařadit nejvyšší rychlostní stupeň. Na svých krátkých nožičkách umí nečekaně uhánět rychlostí až dva metry za sekundu, což je výkon hodný zvířecího sprintera.

Jak můžeme našim bodlinatým sousedům pomoci?

Naše zahrady jsou pro ježky často velmi důležitým a bezpečným útočištěm. Pomoci jim může každý z nás, a to velmi jednoduše. Stačí v letních vedrech nechat venku mělkou misku s čistou vodou na pití. Můžete pro ně také nechat malou dírku v plotě, aby mohli v noci volně procházet. Pokud vás zajímají další úžasná tajemství přírody, neváhejte a přijďte prozkoumat další zvířecí kamarády k nám na web. Zkusíte dnes večer na zahradě poslouchat, jestli náhodou neuslyšíte zvědavé ježčí funění?

Vědomostní kvíz

1. Z jaké látky jsou tvořeny ježčí bodliny? (Z keratinu, úplně stejně jako tvoje vlasy a nehty.)
2. Co si dá ježek nejraději ke svačině? (Brouky, žížaly a hmyz. Na jablíčko by ho nikdo nenalákal.)
3. Proč ježek tak nahlas dupe a funí? (Dělá velký hluk, protože v listí pečlivě pátrá po potravě.)

Víte, že… Ježek je nesmírně vytrvalý chodec. Během jediné noci dokáže při kontrole svého území nachodit až dva kilometry, což je na tak malého tvora s krátkýma nožičkama úctyhodný sportovní výkon.

Úkol pro malé průzkumníky

Venkovní pátračka: Vydejte se k blízkému okraji lesa nebo důkladně prozkoumejte čerstvě rašící trávník na vaší zahradě. Zkuste opatrně odhrnout vrstvu suchého listí nebo nahlédnout pod kousky starého dřeva. Dokážete objevit úkryty brouků nebo žížal, na kterých by si noční rytíř v brnění rád smlsnul?

Tvořivá dílna doma: Vezměte si prázdnou papírovou krabici od bot, suché listí, trochu slámy nebo větvičky a zkuste pro ježka postavit ten nejbezpečnější a nejteplejší domeček na zimu. Popřemýšlejte, jak velký vchod bude ježek potřebovat, aby se dovnitř bez problémů nasoukal i s plným bříškem.

Článek Ježek západní: Bodlinatý noční lovec z našich zahrad se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.