Když chci svým dětem připravit klidnější odpoledne, často sáhnu po papíru, pastelkách a nůžkách. Po přečtení pohádky si tak můžeme společně sednout ke stolu a navázat na příběh tvořením. Časem jsem zjistila, že při výběru omalovánek a vystřihovánek nestačí jen sledovat hezké obrázky. Důležité je také to, kolik toho dítě zvládne samo a co ho právě baví.
Podle čeho vybírat první omalovánky a vystřihovánky
Když jsem vybírala tvoření pro své děti, začala jsem jednoduchými motivy s výraznými obrysy a většími plochami. U předškoláků totiž nechci, aby je hned od začátku odradily drobné detaily a složité obrázky. Potřebuji, aby se mohli soustředit na samotné vybarvování a měli radost z toho, co vytvořili.
Při hledání inspirace mě zaujaly omalovánky a vystřihovánky pro děti na Allegro.cz, kde se dají vybírat různé motivy podle dětského zájmu. Právě ten je pro mě jedním z hlavních vodítek. Pokud dítě miluje zvířata, auta nebo pohádkové postavy, mnohem ochotněji se do obrázku pustí.
U omalovánek sleduji především velikost obrázků, tloušťku obrysů a množství detailů. Pro menší dceru vybírám motivy, které mají několik větších ploch a nejsou přeplněné drobnými prvky. U vystřihovánek navíc kontroluji náročnost jednotlivých tvarů. Jednoduché rovné linie jsou pro začátek vhodnější než členité obrysy, které vyžadují přesnější pohyb ruky.
Kouzlo tkví v jednoduchosti
U malých dětí, jako je moje čtyřletá dcera, je podle mě nejdůležitější, aby tvoření přinášelo radost a nebylo zbytečně náročné. Dítě, které teprve trénuje úchop pastelky, nemusí vybarvit obrázek přesně podle obrysu. Mnohem důležitější je, že se snaží, zkouší různé pohyby a postupně získává jistotu.
Proto dceři vybírám omalovánky s jedním výrazným motivem na stránce. Dobře se mi osvědčily např. velké květiny, sluníčka, domácí zvířata nebo jednoduché dopravní prostředky. Dítě se nemusí rozhodovat, kterou část obrázku vybarvit jako první a snadněji se soustředí na jednu činnost.
U mé mladší dcery proto zatím dávám přednost omalovánkám před vystřihováním. Nůžky totiž vyžadují větší koordinaci a bezpečné zacházení. Když už se do stříhání pustíme, připravím jednoduché úkoly přiměřené schopnostem svého dítěte a zůstávám u něj.
Tvoření pro předškoláky podle jejich zájmů
S rostoucím věkem se mění i to, co děti od tvoření očekávají. Předškoláci už často chtějí vybarvovat složitější obrázky, poznávat postavy z pohádek nebo si vytvořit něco, s čím si následně mohou hrát.
U syna mě baví sledovat, jak se dokáže nadchnout pro konkrétní téma. Když ho něco zaujme, rád se k tomu vrací a chce zkoušet nové varianty. U dětí obecně proto považuji za užitečné střídat několik typů aktivit. Jednou mohou vybarvovat oblíbenou postavu, jindy vystřihovat jednoduché předměty nebo sestavovat papírové obrázky.
Předškolákům už často vyhovují vystřihovánky s většími díly, které po vystřižení složí do jednoduchého celku. Může jít o zvířátka, domečky nebo o papírové postavičky. Vždy ale kontroluji, zda syn zvládá jednotlivé kroky a podporuji ho na jeho cestě za pokrokem.
Jak poznám, že je aktivita přiměřená věku
Při výběru se řídím nejen věkem uvedeným na obalu, ale také tím, co dítě skutečně umí. Každé se totiž vyvíjí vlastním tempem. Dcera např. vydrží dlouho vybarvovat detaily, syn zase raději rychle vystřihne několik tvarů a pokračuje v další hře.
Všímám si proto hlavně toho, jestli dítě rozumí zadání, dokáže se v něm zorientovat a má šanci dokončit alespoň část úkolu bez neustálé pomoci. Pokud musím dětem každý krok složitě vysvětlovat, je pro ně aktivita dost pravděpodobně náročná. Naopak jednoduché obrázky mohou zase syna v předškolním věku brzy omrzet.
Když vidím, že dítě ztrácí zájem, nesnažím se ho nutit, aby za každou cenu dokončilo celou stránku. Někdy stačí vybarvit jen část obrázku nebo vystřihnout jeden tvar. Smyslem tvoření pro mě není dokonalý výsledek, ale příjemně strávený čas a postupné získávání nových dovedností.
Zaměřeno na jemnou motoriku
Omalovánky a vystřihovánky nejsou jen způsob, jak děti zabavit. Při práci s pastelkami, papírem a nůžkami si procvičují jemnou motoriku, koordinaci rukou a očí i soustředění. Tyto dovednosti se jim později hodí např. při kreslení, psaní nebo dalších činnostech ve školce.
Snažím se ale, aby děti neměly pocit, že plní nějaké cvičení. Místo toho jim nabídnu konkrétní úkol, který je baví. Mohou vybarvit zvířátka pro vlastní zoologickou zahradu, vystřihnout si papírové ovoce do obchůdku nebo vytvořit obrázek jako dárek pro někoho z rodiny.
U vystřihovánek postupujeme pomalu. Nejdříve si ukážeme, kudy se stříhá, a připravíme si dostatek místa na stole. Dítěti nechávám prostor, aby se pokusilo o práci samo, ale podle potřeby mu pomohu s obtížnějšími částmi.
Obyčejné odpoledne jako malé tvořivé dobrodružství
Nejvíc se mi osvědčilo nepřipravovat příliš složitý program. Na stůl nachystám několik pastelek, papíry, vhodné nůžky a jednu nebo dvě aktivity. Děti si mohou vybrat, čemu se chtějí věnovat jako první. Díky tomu mají pocit, že o tvoření rozhodují samy a já nemusím neustále vymýšlet další zábavu.
Někdy navážeme na pohádku, kterou jsme si právě přečetli. Jindy si vybereme obrázky podle ročního období a vytvoříme třeba podzimní výzdobu. Hotové výtvory pak můžeme vystavit na lednici nebo je použít při další hře. Děti tak vidí, že jejich práce má smysl a mají radost, když se k ní mohou vracet.
O autorce
Ahoj všem malým i velkým snílkům. Ponořte se se mnou kouzelného světa plného fantazie a kouzel.
Jsem máma, pisálek a věčný snílek. Tady Na Snílkovi tvořím svět, kde fantazie nemá hranice. Píšu pro vás originální pohádky na dobrou noc i články, které dětem hravou formou vysvětlují svět kolem nás, nebo rodičům naopak přiblížit svět dětí. Věřím, že ten správný příběh dokáže vykouzlit úsměv a otevřít dveře k poznání. Přeji vám krásné společné čtení, tvoření a hraní.
Přidat komentář