Že má skřítek Odpaďáček na starosti modrý domeček s papírem, žlutou dílnu na plasty a zelenou koncertní síň, to už víte. Ale na rohu naší ulice stojí ještě jeden kontejner. Je veliký, celý bílý a má na sobě namalované tričko. Tam bydlí starý textil. Pro Odpaďáčka to není jen tak nějaká popelnice, to je, panečku, obrovská šatna!
Když se do bílého domečku podíváte, uvidíte, jak si tam oblečení žije. Čisté bundy, vyprané svetry a vyžehlené kalhoty se tam na sebe mačkají a tuze rády se předvádějí. Dělají si tam totiž tajné módní přehlídky.
„Koukněte na ty moje puky, ty jsou pořád ostré jako břitva,“ chlubily se jedny kalhoty.
„A podívejte na mě, já jsem měkoučký a hřeju jako kamna,“ natřásal se žlutý vlněný svetr a těšil se, až si ho z toho bílého domečku zase někdo odnese, aby mohl dělat parádu na novém majiteli. Vždyť přesně k tomu ten kontejner slouží!
Jednoho slunečného odpoledne tam Odpaďáček zrovna stál, opíral se o smeták a poslouchal, jak si tam ty nohavice a rukávy vesele štěbetají. Vtom klap! Otevřelo se víko. Odpaďáček zvedl hlavu, že se podívá, jaký nový fešácký kousek k nim přibude.
Ale ouha! Místo čistého trička nebo teplé čepice se dovnitř snesl zpola plný, nezavřený kelímek od červené jahodové limonády.
Kelímek udělal bum! a limonáda plesk! Červená, ulepená šťáva vystříkla na všechny strany. Trefila ty parádní džíny s ostrými puky i ten měkoučký žlutý svetr.
V bílé šatně rázem utichl všechen smích. Místo něj se ozval usedavý pláč a fňukání.
„Achich ouvej, moje krásná žlutá barva,“ naříkal svetr. „Jsem celý ulepený a voním jako přeslazená malina! Takhle si mě už nikdo nikdy neobleče!“
„A moje puky! Jsou úplně zničené, lepí se k sobě!“ plakaly džíny.
Skřítek Odpaďáček si posunul modrou čepici hluboko do čela a rozzlobeně zafuněl. „No tohle snad lidičky nemyslíte vážně! Tady přestává všechny sranda,“ zabručel. Vzal si utěrku a snažil se svetr i kalhoty otřít, ale kdepak. Ulepená sladká limonáda už se vpila hluboko do vláken. Oblečení bylo zničené a smutné.
Odpaďáček popadl ten prázdný kelímek a vylezl s ním ven z kontejneru. Zrovna tam stál nějaký chlapec se sluchátky na uších, co tu limonádu před chvílí dopil a pak kelímek i s jejím zbytkem hodil do kontejneru na oblečení.
„Hej, mládenče!“ houkl na něj skřítek přísně a zamával mu kelímkem před nosem. Chlapec si překvapeně sundal sluchátka. „Tenhle bílý domeček není žádný obyčejný koš na odpadky! Tady se ukládá čisté oblečení, které čeká na nové lidi. Tím, že jsi sem hodil tu svou limonádu, jsi to oblečení úplně zničil. Teď už neudělá parádu nikomu!“
Chlapec zčervenal až po uši. „To… to jsem nevěděl. Já myslel, že je to normální popelnice.“
„Kdepak normální,“ kroutil hlavou Odpaďáček. „Do textilu patří jen a jen čisté oblečení. A víš, jak se tam má správně dávat? Pěkně svázané v pevné tašce, aby se neušpinilo, i kdyby se dělo cokoliv. Zapamatuj si to!“
Chlapec se omluvil a prázdný kelímek si vzal, aby ho vyhodil do černé popelnice na rohu, kam správně patřil. Odpaďáček pak ještě dlouho oblečení v bílém domečku utěšoval. Od toho dne ale už ten chlapeček, a teď i vy všichni, víte, že do bílého kontejneru se hází jen čisté oblečení. Pěkně zabalené v uzlíčku.
Tak vidíte, i staré oblečení má svou hrdost a chce dělat radost dál! Zajímá vás, kam chodí skřítek Odpaďáček spát a kde má svou dílnu? Přečtěte si začátek jeho dobrodružství v pohádce Záhada veliké, nafouknuté krabice nebo se podívejte, co se stalo se zlobivou slupkou v příběhu Odpaďáček a záchrana kluzké dílny. A abyste měli i doma ve všem jasno a věděli, co kam správně zabalit, připravili jsme pro vás chytré rady a hravé pracovní listy v našem velkém průvodci Třídění odpadu pro děti.
O autorce
Ahoj všem malým i velkým snílkům. Ponořte se se mnou kouzelného světa plného fantazie a kouzel.
Jsem máma, pisálek a věčný snílek. Tady Na Snílkovi tvořím svět, kde fantazie nemá hranice. Píšu pro vás originální pohádky na dobrou noc i články, které dětem hravou formou vysvětlují svět kolem nás, nebo rodičům naopak přiblížit svět dětí. Věřím, že ten správný příběh dokáže vykouzlit úsměv a otevřít dveře k poznání. Přeji vám krásné společné čtení, tvoření a hraní.
Přidat komentář