Na jaře jsou koruny stromů svěže zelené, v létě ztmavnou a na podzim se během několika týdnů promění ve žlutou, oranžovou, červenou i hnědou paletu. Kdo ale listy přebarvuje? A proč některý strom září červeně, zatímco jiný zežloutne?
Pojďme se podívat dovnitř listu. Čeká nás jednoduché vysvětlení pro děti, infografika ke stažení a bezpečný pokus, při kterém odhalíme barvy ukryté v zeleném listu.

Snílkova rychlá odpověď: List v sobě nemá jen zelenou barvu. Když se na podzim začne rozpadat zelené barvivo, objeví se žlutá a oranžová. V některých listech se navíc vytvoří červená a fialová barviva.
Proč jsou listy v létě zelené
V listech se nachází chlorofyl, zelené barvivo, které zachycuje sluneční světlo. Díky němu může rostlina při fotosyntéze vyrábět cukry – svou potravu. V létě je chlorofylu v listu tolik, že přehluší většinu ostatních barev.
Můžeme si to představit jako hlasitou zelenou kapelu. Žluté a oranžové nástroje hrají také, ale přes zelenou je skoro neslyšíme.
Co se s listem děje na podzim
Na podzim se dny zkracují a noci se prodlužují. Pro strom je to spolehlivý signál, že se blíží zima. Strom proto začne šetřit vodou a energií:
- tvorba chlorofylu se zpomalí,
- chlorofyl, který už v listu je, se postupně rozpadá,
- zelená barva ustupuje,
- ostatní pigmenty se konečně ukážou.
Podle USDA Forest Service jsou žluté a oranžové karotenoidy v listu přítomné už během vegetačního období, jen je obvykle překrývá chlorofyl. Červená barviva se naopak v některých listech tvoří hlavně na podzim.
Odkud se berou žluté, oranžové a červené barvy
Každý pigment má v podzimní paletě svůj úkol.
Žlutá a oranžová: karotenoidy
Karotenoidy jsou žlutá až oranžová barviva. V listu byla už v létě, jen jsme je přes množství chlorofylu neviděli. Stejná skupina pigmentů dává barvu například mrkvi nebo kukuřici.
Červená a fialová: anthokyany
Anthokyany dávají některým listům červené až fialové odstíny. Vznikají z cukrů zachycených v listu. Výraznější červené barvě často pomáhají slunečné dny a chladné, ale nemrazivé noci.
Hnědá: třísloviny
Když se ostatní pigmenty postupně rozloží, v listu mohou převládnout třísloviny, které mají hnědé odstíny. Proto bývají starší suché listy hnědé.
Barví listí první mráz?
Ne úplně. Hlavním pravidelným signálem je zkracující se den. Teplota, sluneční svit, vláha a zdravotní stav stromu pak ovlivňují, kdy změna začne a jak výrazné barvy budou.
Silný mráz může listy poškodit a způsobit jejich rychlé zhnědnutí nebo opadání. Není tedy podzimním malířem, který by každý list pečlivě vybarvil.
Proč list nakonec spadne
List by v mrazu snadno ztrácel vodu a mohl by se poškodit. Strom se proto na zimu zbaví části, kterou nebude potřebovat. U řapíku vznikne oddělovací vrstva. Ta postupně uzavře cesty, kterými do listu proudila voda a živiny. List se uvolní a vítr nebo déšť ho shodí.
Strom však nespí úplně bez přípravy. Ještě před opadem si z listů vezme zpět část užitečných látek a uloží je do větví, kmene a kořenů na další jaro.
Proč nejsou všechny stromy stejně barevné
- druhu stromu a pigmentech, které jeho listy obsahují,
- množství slunce, které list dostává,
- teplotě a vláze během podzimu,
- zdravotním stavu stromu,
- i na tom, zda list roste uvnitř koruny, nebo na jejím osluněném okraji.
Proto může být jeden strom žlutý a druhý červený. Dokonce i na jedné větvi najdeme několik odstínů.
Infografika: cesta od zeleného listu k podzimnímu

V přiloženém materiálu najdete přehlednou infografiku, která dětem ukáže čtyři kroky proměny listu:
- v létě vládne chlorofyl,
- kratší dny spustí podzimní změnu,
- odhalí se žluté, oranžové, červené a hnědé pigmenty,
- list se od stromu oddělí a spadne.
Infografika a pokus v PDF jsou připravené ke stažení a budou k článku připojené.
Materiál obsahuje dvě strany A4: první je infografika, druhá přehledná karta pokusu. Lze je vytisknout společně nebo každou zvlášť.
Bezpečný pokus: Kolik barev ukrývá zelený list?

Papírová chromatografie dokáže rozdělit směs listových pigmentů do barevných proužků. Pokus je vhodný přibližně od 6 let a vždy za aktivní účasti dospělého. Dítě může mačkat uzavřený sáček a pozorovat papír; s lihem pracuje pouze dospělý.
Co budete potřebovat
- 3–4 čerstvé zelené listy; nejspolehlivější bývá špenát,
- uzavíratelný sáček,
- lžíci,
- proužek bílého kávového filtru,
- vatovou tyčinku nebo kapátko,
- malou stabilní skleničku,
- tužku a pásku,
- papírovou utěrku,
- 1–2 lžičky 70% isopropylalkoholu,
- ochranné brýle pro dospělého.
Postup krok za krokem
- Dospělý natrhá listy do uzavíratelného sáčku, přidá 1–2 lžičky isopropylalkoholu a sáček pevně uzavře.
- Dítě listy přes sáček dvě minuty opatrně mačká zadní stranou lžíce. Potom nechte směs asi 10 minut stát.
- Dospělý vatovou tyčinkou nanese zelený výluh na proužek filtru asi 2 cm od spodního okraje. Tečku nechá zaschnout a na stejné místo ji nanese ještě čtyřikrát až pětkrát.
- Dospělý nalije do malé skleničky pouze 3–5 mm čistého isopropylalkoholu.
- Proužek zavěste na tužku položenou přes hrdlo skleničky. Kapaliny se smí dotýkat jen spodní okraj papíru; zelená tečka musí zůstat nad hladinou.
- Po 10–20 minutách sledujte, jak kapalina stoupá papírem a rozděluje pigmenty do barevných pásů.
- Dospělý proužek vyjme, položí ho na papírovou utěrku a nechá uschnout na bezpečném místě mimo dosah dětí.
Co by se mělo stát
Na papíru se mohou objevit tmavě zelené, žlutozelené a žluté až oranžové proužky. Zelený list tedy neobsahuje jedinou „zelenou barvu“, ale směs různých pigmentů.
Výsledek se může lišit podle druhu, čerstvosti a množství listů. Když jsou proužky slabé, příště udělejte počáteční tečku koncentrovanější nebo použijte špenát.
Jak pokus funguje
Isopropylalkohol vytáhne z rozdrceného listu barviva. Potom stoupá póry filtračního papíru vzhůru. Jednotlivé pigmenty se v něm různě dobře rozpouštějí a různě silně se zachycují na papíru, proto necestují stejně rychle a vytvoří oddělené pásy.
Bezpečnostní pravidla
Isopropylalkohol je hořlavý. American Chemical Society doporučuje při podobné aktivitě ochranné brýle a práci mimo zdroje tepla a otevřeného ohně.
- Líh přidává, přelévá a uklízí pouze dospělý.
- Pracujte ve větrané místnosti.
- V blízkosti nesmí být svíčka, sporák, vařič ani jiný zdroj tepla.
- Tekutinu neochutnávejte a během práce si nesahejte do očí.
- Rozlitou kapalinu ihned setřete papírovou utěrkou.
- Po pokusu nádobu zavřete, ukliďte mimo dosah dětí a umyjte si ruce.
Varianta pro školku bez lihu
Pro malé děti zvolte podzimní listovou pátračku. Neodhalí pigmenty tak jako chromatografie, ale bezpečně rozvíjí pozorování, třídění i slovní zásobu.
- Nasbírejte několik čerstvě spadlých listů různých barev. Netrhejte je ze stromu.
- Seřaďte je od nejzelenějšího po nejhnědší.
- Hledejte listy, ve kterých jsou dvě nebo tři barvy současně.
- Porovnejte osluněnou a zastíněnou část listu.
- Přiložte na list papír a voskovkou vytvořte frotáž žilek.
Ptejte se: Kde zelená barva zůstala nejdéle? Který list má nejvíce odstínů? Jsou obě poloviny listu stejné?
Jak téma využít ve škole nebo družině
- 5 minut: děti tipují, co listy barví,
- 10 minut: společně projdete infografiku,
- 20 minut: založíte chromatografický pokus,
- během čekání: děti třídí nasbírané listy podle barev a tvarů,
- 10 minut: porovnáte proužky a společně formulujete závěr.
Další náměty najdete v rubrikách Zábavné experimenty a Aktivity do školy a družiny.
Otázky pro malé badatele
- Je žluté barvivo v listu už v létě?
- Proč je na podzim méně chlorofylu?
- Co se asi stane, když bude podzim velmi suchý nebo přijde prudký mráz?
- Proč dva různé stromy nemají stejnou barvu?
- Který pigment urazil při pokusu nejdelší cestu?
- Co musí zůstat nad hladinou, aby se pokus podařil?
Nejčastější otázky dětí
Obsahuje zelený list opravdu žlutou barvu?
Ano. Žluté a oranžové karotenoidy jsou v mnoha zelených listech už v létě, jen je zakrývá velké množství chlorofylu.
Proč některé listy zčervenají a jiné ne?
Ne všechny druhy stromů vytvářejí stejné množství anthokyanů. Záleží také na světle, teplotě, množství cukrů v listu a dalších podmínkách.
Mění barvu také jehličnany?
Stálezelené jehličnany nevymění všechny jehlice najednou. Starší jehlice však také žloutnou, hnědnou a opadávají. Modřín je výjimka: na podzim zežloutne a shodí všechny jehlice.
Ublíží stromu, když mu listy opadají?
Ne. U listnatých stromů je to běžná součást přípravy na zimu. Strom tím omezuje ztrátu vody a chrání se před poškozením mrazem a sněhem.
Na závěr
Podzimní list není jen barevná dekorace. Je to malá chemická laboratoř, ve které zelený chlorofyl ustupuje a odhaluje další pigmenty. S infografikou děti uvidí celý proces pohromadě a při pokusu si ověří, že i obyčejný zelený list dokáže ukrývat překvapivě pestrou paletu.
O autorce

Ahoj všem malým i velkým snílkům. Ponořte se se mnou kouzelného světa plného fantazie a kouzel.
Jsem máma, pisálek a věčný snílek. Tady Na Snílkovi tvořím svět, kde fantazie nemá hranice. Píšu pro vás originální pohádky na dobrou noc i články, které dětem hravou formou vysvětlují svět kolem nás, nebo rodičům naopak přiblížit svět dětí. Věřím, že ten správný příběh dokáže vykouzlit úsměv a otevřít dveře k poznání. Přeji vám krásné společné čtení, tvoření a hraní.






Přidat komentář