Některé pohádky nejsou jen o dracích a princeznách, ale o tom, co se děje uvnitř. Psychologické pohádky pracují s emocemi a situacemi, které děti skutečně prožívají: strach ze tmy, tréma, vztek, žárlivost, pocit, že „nejsem dost“, smutek po hádce, nejistota v kolektivu nebo starost o blízké. Příběh dá dítěti bezpečný odstup, aby se na své pocity podívalo zvenku, a zároveň mu nabídne naději, že to jde zvládnout.
Tíha šedého sametu
Byt babičky Agáty nevoněl jako byty jiných babiček. Nebylo v něm cítit kynuté těsto ani levandule. Voněl jako starý inkoust z knih a listy květin v květináčích. Vzduch se tam…