První den ve škole je velký okamžik. Pro dítě, které poprvé usedne do školní lavice, i pro rodiče, který se snaží vypadat klidně, přestože už po čtvrté kontroluje seznam všeho co by měli mít připravené do první třídy a tajně přemýšlí, jak těch šest let mohlo utéct tak rychle.
Nemusí ale proběhnout dokonale. Prvňáček nepotřebuje slavnostní ráno jako z rodinného filmu. Potřebuje především vědět, co ho přibližně čeká, kdo tam s ním bude a že si pro něj zase přijdete.
Co prvňáček před nástupem do školy potřebuje nejvíc
Nová aktovka, penál a přezůvky jsou důležité, ale samy o sobě dítěti jistotu nedodají. Mnohem více mu pomůže, když si o škole budete konkrétně povídat – co, kdy, kde, jak a proč.
Místo neurčitého „Ve škole se ti bude líbit“ můžete říct:
- „Paní učitelka vám ukáže, kam si dáte věci.“
- „Ve třídě budou i další děti, které tam půjdou poprvé.“
- „Když si nebudeš vědět rady, můžeš se zeptat.“
- „Po vyučování na tebe budu čekat na domluveném místě.“
Dítě tak dostane několik pevných bodů, kterých se může držet. Neslibujte mu, že všechno bude snadné a že si hned první den najde nejlepšího kamaráda. Možná ano, ale možná bude první hodinu jen tiše sledovat ostatní. Obojí je v pořádku.
Připravte dítě na školu (ale nedělejte z toho doma výcvikový tábor)
Několik dní před začátkem školy můžete společně projít cestu ke škole, ukázat dítěti hlavní vchod a připomenout mu, kdo ho bude vyzvedávat. Pokud bude chodit do družiny, vysvětlete mu také, že po vyučování nepůjde rovnou domů.
Vyzkoušet můžete i několik obyčejných situací:
- zapnout a otevřít aktovku;
- poznat vlastní láhev, přezůvky a oblečení;
- otevřít krabičku se svačinou;
- pověsit bundu na poutko;
- požádat dospělého o pomoc;
- říct celé jméno a poznat svou značku nebo jmenovku.
Nejde o zkoušku samostatnosti. Jen o to, aby dítě první den nezápasilo zároveň s novou třídou, cizími lidmi a krabičkou nebo láhví, kterou doma otevírá silou i dospělý člověk.
Další nápady, které se hodí nejen na začátku školního roku, najdete v rubrice Aktivity do školy a družiny.
Večer před prvním školním dnem
Večer připravte vše, co můžete. Ráno pak nebudete hledat přezůvky ve skříni, slavnostní košili v koši na prádlo a klíče na místě, kam je přece nikdo nedával.
Zkontrolujte:
- aktovku a její obsah;
- přezůvky;
- oblečení včetně náhradní varianty podle počasí;
- čas odchodu;
- místo, kde dítě po škole vyzvednete;
- případné pokyny školy;
- nabitý telefon, pokud se budou členové rodiny během rána domlouvat.
Dítě může při přípravě pomáhat. Nechte ho vybrat oblečení ze dvou vhodných možností nebo společně připravte malou svačinu. Získá pocit, že není jen převáženým účastníkem velké rodinné operace, ale že má své ráno částečně ve vlastních rukou.
Večer už nezačínejte s procvičováním písmen ani s výčtem toho, co všechno se ve škole musí dodržovat. Klidný konec dne vám udělá větší službu než poslední kontrola abecedy. To se stejně bude všechno učit ve škole.
Ráno zbytečně nespěchejte
Na první školní ráno si nechte větší časovou rezervu. Dítě může snídat pomaleji, odmítnout si vzít připravené oblečení nebo pět minut před odchodem zjistit, že musí nutně nakreslit obrázek paní učitelce.
Snídaně by měla být známá a jednoduchá. Nevymýšlejte žádné šílenosti, jednak se to nemusí setkat s úspěchem nebo, což je ještě horší, mu nesedne a ve škole ho bude trápit bolení bříška. První školní den není vhodná chvíle na experiment s velkým kusem čokoládového dortu k snídani na oslavu ani s novou zdravou kaší, kterou dítě ještě nikdy nevidělo a nyní ji podezírá ze zlých úmyslů.
Zkrátka se držte toho, co má dítě rádo a běžně snídá.
Před odchodem stačí připomenout několik věcí:
- kam společně jdete;
- kdo na dítě bude čekat;
- že se může kdykoliv obrátit na paní učitelku;
- že nemusí všechno umět hned.
Tajná mise pro prvňáčka (kterou ho můžete před odchodem z domu pověřit)
Dnes tě čeká výprava do nové třídy. Tvým úkolem je zjistit:
- Jak se jmenuje tvoje paní učitelka nebo pan učitel?
- Kde máš své místo?
- Jak se jmenuje alespoň jeden spolužák?
- Co tě ve třídě nejvíc překvapilo?
- Jakou máš značku/číslo?
Nemusíš splnit všechno. Každý správný školní objev se počítá!
Loučení před školou: krátce a srozumitelně
Některé děti vběhnou do třídy bez ohlédnutí. Jiné se rodiče drží tak pevně, že by s ním nejraději absolvovaly celou první třídu. Ani jedna reakce nevypovídá o tom, jak se dítěti bude ve škole dařit po zbytek roku.
Pokud je dítě nejisté, uznejte jeho pocity, ale udržte domluvený postup:
„Vím, že jsi nervózní. Je to nové. Teď půjdeš s paní učitelkou a já na tebe budu čekat po vyučování u vchodu.“
Vyhněte se dlouhému opakovanému loučení. Když dítě vidí, že rodič odchází, vrací se, znovu se loučí a ještě několikrát nahlíží do dveří, může získat dojem, že se opravdu děje něco špatného.
A pokud se vám derou slzy do očí? Klidně. Jen není nutné z prvňáčka dělat hlavního utěšovatele dospělého.
Jak se ptát po návratu ze školy
Otázka „Tak co bylo ve škole?“ často skončí odpovědí „Dobrý“ nebo „Nevím“. Neznamená to, že dítě nechce mluvit. První den v sobě může mít tolik nových dojmů, že je zatím neumí poskládat do souvislého vyprávění.
Zkuste konkrétnější otázky:
- Co bylo dnes nejzábavnější?
- Vedle koho jsi seděl?
- Co vám paní učitelka ukazovala?
- Bylo něco jinak, než sis představoval?
- Co bylo jednoduché?
- Co bylo trochu těžké?
- Na co se zítra těšíš?
- Je něco, s čím ti můžeme pomoct?
Nevyslýchejte dítě hned mezi dveřmi. Nechte ho převléknout, napít se, najíst a chvíli vydechnout. Některé děti začnou vyprávět až večer při koupání nebo těsně před spaním, kdy už rodič téměř ztratil naději na jedinou informaci.
První školní zážitky si můžete uchovat také pomocí našeho obrázkového pracovního listu Můj první den ve škole, který zvládnou i děti, jež ještě neumějí psát.
Když se dítě netváří nadšeně
První den ve škole nemusí být automaticky tím nejkrásnějším dnem. Dítě může být unavené, zamlklé, podrážděné nebo zklamané, že škola nevypadá přesně jako v jeho představách.
Nevěšte hlavu. Jedno náročné ráno ještě neznamená, že bude dítě školu nenávidět. Stejně tak první nadšený den nezaručuje, že za týden nepřijde únava nebo odpor k rannímu vstávání.
Pomáhá držet jednoduchý režim:
- dostatek spánku;
- klidnější odpoledne;
- předvídatelný čas úkolů a přípravy;
- prostor pro obyčejnou hru;
- krátké povídání o tom, co dítěti pomáhá a co mu vadí.
Pokud se strach opakuje, zhoršuje nebo dítěti dlouhodobě brání chodit do školy, řešte situaci včas s třídním učitelem. Není nutné čekat, až se z malé nejistoty stane každodenní boj.
První školní den nekončí příchodem domů
Po škole není potřeba připravovat několikahodinový slavnostní program. Pro prvňáčka bývá dopoledne plné nových lidí, pravidel a dojmů. Někdo si užije zmrzlinu nebo malý rodinný oběd, jiný bude nejspokojenější doma v teplácích s oblíbenou hračkou.
Můžete společně:
- vyfotit dítě s aktovkou;
- zapsat jeho první dojmy;
- nechat ho nakreslit třídu;
- schovat drobnou památku;
- porovnat očekávání před školou s tím, co skutečně zažilo.
Pokud chcete zachytit první školní vzpomínky i trochu hravěji, projděte si další pracovní listy k vytištění.
Ani u starších školáků nezapomínejte na nový začátek
Starší děti už znají školní budovu, šatnu i ranní zvonění. Přesto pro ně začátek školního roku nemusí být automaticky snadný. Mohou mít nového učitele, jiné spolužáky, náročnější předměty nebo obavy z toho, zda znovu zapadnou do kolektivu.
Místo věty „Ty už přece víš, jak to ve škole chodí“ se ptejte, co bude letos jiné. Starší dítě možná nepotřebuje doprovod až ke dveřím, ale stále potřebuje vědět, že se může ozvat, když něco nebude v pořádku.
Pomoci může také společná kontrola rozvrhu, kroužků a času na odpočinek. Není nutné zaplnit každý volný den hned první týden. Škola sama dokáže v září dodat rodině dost organizačního dobrodružství.
A jestli se starší školák vrací také k angličtině, můžete mu nabídnout pracovní list na procvičení dnů a měsíců.
Čemu se první školní den raději vyhnout
V dobré víře mohou rodiče na dítě naložit víc očekávání, než dokáže unést. Proto se zkuste vyhnout především těmto větám:
- „Teď už nejsi žádné malé dítě.“
- „Musíš být šikovný a nezlobit.“
- „Podívej, ostatní děti nepláčou.“
- „Ve škole už ti všechno projde méně než ve školce.“
- „Počkej, kolik budete mít úkolů.“
- „Hlavně nám neudělej ostudu.“
Prvňáček nepotřebuje slyšet, že vstupuje do devítiletého období povinností bez možnosti návratu. Potřebuje vědět, že škola je nové místo, které bude poznávat postupně a že na to nebude sám.
První den je začátek, ne zkouška
První školní den nemusí rozhodnout o tom, jaký bude celý školní rok. Dítě nemusí okamžitě působit sebejistě, najít si kamaráda ani si zapamatovat všechny pokyny.
Nejdůležitější je, aby vědělo, že doma může mluvit o příjemných i nepříjemných věcech. Pochvalte jeho odvahu vstoupit do neznámého prostředí, ale netlačte ho do povinného nadšení.
Aktovka se časem odře, pastelky se poztrácejí a první pečlivě připravená svačina se možná vrátí nedotčená. Pocit, že se dítě má na koho obrátit, však může vydržet mnohem déle než kornout plný sladkostí z prvního září.
O autorce
Ahoj všem malým i velkým snílkům. Ponořte se se mnou kouzelného světa plného fantazie a kouzel.
Jsem máma, pisálek a věčný snílek. Tady Na Snílkovi tvořím svět, kde fantazie nemá hranice. Píšu pro vás originální pohádky na dobrou noc i články, které dětem hravou formou vysvětlují svět kolem nás, nebo rodičům naopak přiblížit svět dětí. Věřím, že ten správný příběh dokáže vykouzlit úsměv a otevřít dveře k poznání. Přeji vám krásné společné čtení, tvoření a hraní.
Přidat komentář