Zlatá rybka a poklad pro všechny
V malém, čisťounkém potůčku za vsí, který bublal vesele jako voda v konvici na plotně, seděl malý Honzík. Sluníčko hřálo do zad a tráva voněla létem. Honzík svíral v ruce…
Některé příběhy jsou trochu jiné. Tiché jako ranní mlha, jemné jako vílí šaty a plné zvláštních věcí, které se nedají úplně vysvětlit – jen cítit. Právě takové jsou pohádky o kouzelných bytostech.
Najdete tu víly, co chrání staré stromy, skřítky s kapsami plnými podivných nápadů, draky, kteří neplivou oheň, ale třeba básničky… Jsou to příběhy o tom, že svět je možná větší, než se zdá. A že když se ztišíme a zaposloucháme, možná zaslechneme něco, co jiní přehlédnou.
Každá pohádka tu má trochu toho kouzla, které zůstává ještě chvíli poté, co se zhasne lampička. A i když děti často věří v kouzla víc než dospělí, tyhle příběhy mívají sílu připomenout je i nám.