Hravé dechové techniky, které posilují řeč, dokáží uklidnit i podporují soustředění
Dech je jedním z nejzákladnějších nástrojů, se kterými dítě při řeči pracuje. Ovlivňuje délku výdechu, sílu hlasu, rytmus i celkovou plynulost mluvy. Správně vedená dechová cvičení mohou navíc přispět k lepší koncentraci, uvolnění napětí a celkovému zklidnění organismu.
Následující článek přináší několik jednoduchých technik, které lze zařadit do hry i do logopedického tréninku.
1. Foukání do peříčka: trénink jemné regulace výdechu
Jedno z nejefektivnějších a současně nejlehčích cvičení. Stačí malé peříčko nebo kousek vaty a rovný povrch.
Dítě se nadechne nosem a jemně foukne tak, aby se peříčko pomalu pohybovalo, nikoli aby odletělo.
Proč je cvičení účinné:
- učí dítě plynule dávkovat výdech,
- aktivuje bránici a posiluje výdechové svaly,
- podporuje klidný rytmus dýchání.
Varianta pro starší děti: měření času, po který dokážou udržet peříčko v pohybu. Plynulý výdech je zde důležitější než síla.
2. Bubliny a práce s rytmem
Bublifuk je pro mnoho dětí velmi přirozenou cestou k uvědomění si výdechu. Pro úspěšné vytvoření bubliny je potřeba dlouhý, rovnoměrný a nepřerušovaný výdech. Dítě si rychle všimne, že prudké fouknutí nefunguje. Bublina se tak ve většině případů nevytvoří. A tím pádem začíná chápat, jak dech řídit.
Obměny cvičení:
- velmi pomalé foukání pro dlouhou bublinu,
- krátké série fouknutí,
- foukání podle rytmu tleskání či počítání.
Cvičení je výborné pro děti, které potřebují pracovat s koordinací dechu a mluvidel.

3. Papírové kuličky: soutěž motivující k práci s výdechem
Z papíru vytvořte malé kuličky a určete krátkou „dráhu“ na stole. Dítě fouká tak, aby kuličku posunovalo vpřed, ideálně rovnoměrně a jedním dlouhým výdechem.
Co trénuje:
- schopnost směrovat výdech,
- stabilní proud vzduchu,
- koordinaci pohybů a soustředění.
Lze vytvořit i překážkovou dráhu nebo závod dvou dětí. Soutěživý prvek zvyšuje motivaci a zároveň prodlužuje dobu tréninku.
4. Dech a balón: jednoduché posílení výdechu
Balón je ideální pomůckou pro přirozené posílení dechu. I když malé děti obvykle nedokážou balón nafouknout zcela samy, stačí, aby zkoušely balón udržet ve vzduchu foukáním.
Tím se přirozeně zapojují výdechové svaly a dítě získává lepší cit pro směr i intenzitu výdechu.
Tato aktivita zároveň podporuje pohyb, což je pro mnoho dětí přirozená a příjemná forma učení.

5. Plamínek svíčky: citlivá regulace výdechu
Svíčka umožňuje velmi přesnou kontrolu výdechu, protože plamínek reaguje na sebemenší změnu. Tento typ cvičení je vhodný pouze pod přímým dohledem dospělého.
Úkol pro dítě:
Foukat tak, aby se plamen jen lehce pohupoval, ale přitom nezhasl. Zkuste si to taky. Není to tak jednoduché jak se může zdát.
Tato technika posiluje schopnost jemně regulovat výdech.
6. Dechové říkanky: propojení rytmu řeči a dechu
Říkanky umožňují spojit jazykový rytmus, melodii a práci s dechem. Můžete zařadit krátkou foukací pasáž přímo do textu.
Příklad:
„Větříček běží přes stráně,
lehce foukne do dlaně.“
nebo:
„Peříčko letí zlehounka,
pomůže mu tvá pusinka.“
Říkanky dělají cvičení srozumitelnější, rytmičtější a pomáhají dětem lépe reagovat na pokyn a fouknout v tu správnou chvíli.
Foukání do větrníků
Foukání do větrníků je jednoduchá a zároveň nesmírně účinná dechová aktivita, která děti baví a vůbec to neberou jako cvičení. Barevné listy se začnou otáčet a dítě okamžitě vidí výsledek svého dechu a to ho motivuje k dalšímu pokusu.
Jde o snadný způsob, jak rozvíjet sílu výdechu, prodlužovat dech a zároveň podporovat koordinaci oka a ruky. Větrníky s sebou můžete vzít i ven, na zahradu či na hřiště, kde může sledovat nejen reakci na svůj vlastní dech, ale i to, jak ho roztáčí vítr.
Postupně si tak může uvědomit rozdíl mezi jemným a silnějším výdechem.

Zařazení foukacích her do běžného života
Foukací hry není potřeba vnímat jako něco, co se dělá jen „v rámci tréninku“. Naopak. Mohou být krásně začleněny do všedních situací. Klasickým příkladem je foukání odkvetlých pampelišek. Aktivita, kterou děti prostě milují a která zároveň posiluje kontrolovaný a jemný výdech.
Stejně dobře funguje:
- sfoukávání svíčky na narozeninovém dortu,
- foukání na zrcátko, aby se zamlžilo a dítě na něj prstem dokreslilo obrázek,
- foukání na horký čaj nebo polévku, aby se ochladily,
- foukání do party frkaček, které se při výdechu prodlužují,
- foukání lehkých listů.
Tyto situace se snadno stanou nenápadnou součástí dne. Třeba při procházce, jídle i hraní. Dítě si díky nim buduje zdravý dechový rytmus a sílu, aniž by mělo pocit, že plní nějaký úkol.

Praktické tipy pro rodiče i pedagogy
- Cvičení by měla být krátká a pravidelná, ideálně v rámci hry.
- Dítě by se nemělo zadýchávat ani se přepínat; výdechové svaly se posilují postupně.
- Při foukacích hrách je důležité, aby se dítě nadechovalo nosem a vydechovalo ústy. Tako kombinace podporuje správný řečový mechanismus.
- Nejlepší výsledky přináší propojení dechu s pohybem, rytmem a hrou.
O autorce

Ahoj všem malým i velkým snílkům. Ponořte se se mnou kouzelného světa plného fantazie a kouzel.
Jsem máma, pisálek a věčný snílek. Tady Na Snílkovi tvořím svět, kde fantazie nemá hranice. Píšu pro vás originální pohádky na dobrou noc i články, které dětem hravou formou vysvětlují svět kolem nás, nebo rodičům naopak přiblížit svět dětí. Věřím, že ten správný příběh dokáže vykouzlit úsměv a otevřít dveře k poznání. Přeji vám krásné společné čtení, tvoření a hraní.






Přidat komentář