Zvíře s velkým srdcem. Vlastně se třemi!

Umíte si představit, že by vám v hrudi bilo více než jedno srdce? Chobotnice jich mají rovnou tři! Dvě menší srdíčka fungují jako pumpy, které ženou krev do žaber, aby tam z mořské vody získaly cenný kyslík. To třetí, největší srdce, pak posílá okysličenou krev do celého těla. A aby toho nebylo málo, jejich krev není červená jako ta naše, ale temně modrá. Může za to speciální látka plná mědi, která chobotnicím pomáhá skvěle dýchat i ve velmi studených hlubinách našeho podvodního světa.

Devět řídících center

Co byste řekli na to, kdyby každá vaše ruka měla svůj vlastní rozum? U chobotnic to přesně takhle funguje. Mají sice jeden hlavní mozek v hlavě, ale každé z jejich osmi ramen má svůj vlastní menší řídící systém. Ramena se tak mohou sama rozhodovat, co budou dělat, aniž by se musela ptát hlavní centrály. Jedno rameno tak může zvědavě prozkoumávat temnou jeskyni, zatímco druhé se snaží otevřít zajímavou mušli na dně.

Ochutnávání pouhým dotykem

Podívejte se někdy zblízka na dlouhá ramena chobotnice. Jsou celá posetá stovkami malých přísavek. Ty ale neslouží jen jako šikovné lepicí pásky k chytání předmětů nebo k bezpečnému lezení po kluzkých skalách. Přísavky fungují vlastně jako zvířecí jazyk. Kdykoliv se chobotnice něčeho dotkne, rovnou to i ochutná. Rychle tak zjistí, jestli je kámen jen obyčejný kus skály, nebo se pod ním ukrývá dobrá svačina v podobě kraba.

Útěk klíčovou dírkou

Víte, co je na těchto tvorech neuvěřitelně praktické? Nemají v těle vůbec žádné kosti. Jedinou tvrdou částí jejich těla je malý zobák, který vypadá úplně stejně jako ten papouščí. Díky této neobyčejné měkkosti se dospělá chobotnice dokáže protáhnout i neuvěřitelně malou skulinkou. Vleze se všude tam, kam se vejde právě jen její zobák, což z ní dělá naprostého mistra všech úniků z jakékoliv šlamastyky.

I když chobotnice jsou mistryně úniku, ani ony nedokáží utéct znečištění oceánů, které způsobujeme. Pomozte jim a třiďte poctivě odpady. Hravý způsob jak vysvětlit třídění odpadu těm nejmenším dětem, je naše série pohádek o Odpaďáčkovi.

Podvodní tryskáč a kouřová clona

Když se zčistajasna objeví nebezpečí, například hladový žralok, přepne chobotnice do záchranného režimu. Nasaje do svého měkkého těla obrovské množství vody a prudce ji vystříkne ven, čímž získá neskutečnou rychlost jako opravdový zvířecí tryskáč. Navíc za sebou velmi často vypustí velký oblak tmavého inkoustu. Tento zvířecí kouřový granát nejenže útočníka dokonale zmate, ale také mu na chvíli otupí čich, takže naše hrdinka nepozorovaně zmizí v bezpečí.

Neviditelný plášť na přání

Schovávání ale tyto obyvatelky oceánů skvěle zvládají i v naprostém klidu. Jsou to ti úplně nejlepší mistři převleků na celé naší planetě. Za pouhý zlomek sekundy dokážou změnit nejen barvu své kůže, ale dokonce i její povrch. Chtějí rázem vypadat jako drsný hrbolatý korál, hladký světlý písek nebo kousek vlnící se mořské trávy? Není to žádný problém! Predátor pak propluje těsně kolem nich a vůbec nic podezřelého nepozná.

Brnění na cesty a otevírání sklenic

Tyto osmiramenné objevitelky jsou nesmírně bystré. Vědci nedávno zjistili, že některé druhy si na dně sbírají prázdné skořápky od kokosových ořechů. Nosí si je pečlivě všude s sebou, a když se blíží hrozba, zalezou rychle dovnitř a přiklopí se jako do malého pojízdného domečku. Jejich inteligence je tak vysoká, že dokážou zevnitř hravě odšroubovat víčko od zavařovací sklenice, vyřešit složité hlavolamy nebo najít správnou cestu ven z bludiště.

Zahrádkáři z mořských hlubin

Úplně stejně jako my lidé si rádi krásně zdobíme své pokoje a domovy, i chobotnice mají velký smysl pro pořádek a krásu. Před svými jeskyněmi a úkryty na mořském dně si velmi často skládají zajímavé barevné kamínky, prázdné mušle a lesklé úlomky. Vytvářejí si tak vlastní malé podvodní zahrádky. Není to fascinující představa, že i pod hladinou moře má někdo rád přírodu natolik, že si udržuje upravenou předzahrádku?

Zázračné náhradní díly

Život v divokém oceánu je někdy hodně drsný a plný překvapení. Může se tak stát, že chobotnice při souboji s větším zvířetem o jedno ze svých cenných ramen přijde. Naštěstí pro ni to ale neznamená žádný konec světa. Její úžasné tělo má totiž schopnost regenerace, což znamená přirozenou obnovu. Ztracené rameno jí časem úplně doroste a je opět plně funkční, připravené zkoumat další tajemná zákoutí.

Chráníme náš modrý svět

Křehké prostředí oceánů a moří, kde tito neuvěřitelně chytří mořští živočichové žijí, bohužel ohrožuje znečištění. Trápí je hlavně všudypřítomné plasty, které do vody nepatří. Je snadné si myslet, že z takové dálky nemůžeme nic změnit, ale opak je pravdou. Jak můžete velkým oceánům pomoci přímo vy doma? Třeba tím, že s rodiči zkusíte na nákupy používat vlastní látkové tašky místo těch jednorázových plastových, nebo si pořídíte krásnou vlastní lahev na pití, kterou budete používat pořád dokola. Každý takový malý krok se opravdu počítá a pomáhá chránit bezpečný domov našich oblíbených osmiramenných kamarádů.

Vědomostní kvíz

1. Kolik srdcí bije v těle chobotnice? (Odpověď: Tři)
2. Jakou barvu má chobotničí krev? (Odpověď: Modrou)
3. Jakou částí těla dokáže chobotnice ochutnat věci kolem sebe? (Odpověď: Přísavkami na svých ramenech)

Víte, že… Chobotnice mají velmi zvláštní oči! Jejich zorničky (ta černá část uprostřed oka) nejsou kulaté jako ty naše, ale mají tvar vodorovného obdélníku. Díky tomu mají neuvěřitelně široké zorné pole a vidí téměř všechno, co se kolem nich i za nimi šustne, aniž by musely otočit hlavou.

Úkol pro malé průzkumníky

Vyberte si s rodiči jeden z těchto úkolů a vyzkoušejte si, jaké to je být na chvíli chobotnicí!

• Pohybová varianta na ven (Chobotničí maskování): Běžte na zahradu, do parku nebo do lesa a zahrajte si na schovávanou trochu jinak. Úkolem toho, kdo se schovává, je co nejlépe splynout s přírodou. Úplně stejně, jako to dělají chobotnice, když změní barvu. Zkuste si vzít oblečení v barvách lesa, přikrčit se ke kmeni stromu nebo splynout s vysokou trávou. Kdo dokáže být pro ostatní neviditelný?
• Tvořivá varianta na doma (Výcvik chapadel): Chobotnice jsou nesmírně šikovné a umí třeba otevřít sklenici, i když nemají prsty. Zkuste si malý test zručnosti. Sedněte si ke stolu, jednu ruku dejte za záda a na druhé ruce si pevně spojte prsty k sobě (jako byste měli jen jedno silné chobotničí rameno bez prstů) nebo si na ruku navlékněte ponožku. Dokážete pak sundat víčko z menší plastové krabičky, postavit věž ze tří kostek nebo si obléknout ponožku?

Článek Chobotnice: Nejchytřejší podvodní vynálezce se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Prohlédněte si další podobné zábavné vystřihovánky a nechte děti tvořit a zároveň procvičovat jemnou motoriku.

Článek Vybarvi a vystřihni: Akvárium plné rybiček se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

Kostěný domov, který nejde opustit

Představte si, že byste nosili svůj dům neustále na zádech a byl by spojený s vašimi žebry. Přesně tak to mají želvy. Jejich krunýř není jen tak nějaká schránka nebo domeček, ze kterého by mohly vylézt ven. Je to ve skutečnosti srostlá páteř a žebra. Tvoří pevnou a spolehlivou ochranu, která s nimi roste po celý jejich život.

Citlivá střecha nad hlavou

Možná si myslíte, že je tento pevný štít úplně necitlivý, ale opak je pravdou. Krunýř je protkaný drobnými nervy. Když želvu na zádech jemně poškrábete, cítí to úplně stejně, jako když vás někdo pohladí. Proto mají mnozí plazi v zoologických zahradách tak rádi, když jim ošetřovatelé čistí záda jemným kartáčem.

Pamětníci pradávných dob

Tito úžasní tvorové kráčejí po naší planetě už více než 200 milionů let. To znamená, že želvy zažily dobu, kdy Zemi vládli obrovští dinosauři, jako byl třeba proslulý tyranosaurus rex. Zatímco obří ještěři dávno zmizeli, naši obrnění přátelé se dokázali přizpůsobit a žijí tu s námi dodnes.

Můžete si s dětmi zkusit namalovat pravěkou krajinu plnou ještěrů a pokud k tomu hledáte inspiraci, určitě najdete skvělé materiály na našich stránkách s omalovánkami.

Pořádný zobák místo zubů

Když se podíváte do želví tlamy, nenajdete tam ani jeden zub. K rozkousání potravy jim totiž slouží silný a ostrý rohovinový zobák. Funguje trochu jako zahradnické nůžky, kterými si hravě uštípnou kus tuhého listu nebo si poradí s tvrdší stravou.

Slzy, které nepramení ze smutku

Pokud někdy uvidíte mořskou želvu, jak při kladení vajec na pláži pláče, nemusíte ji litovat. Nejsou to slzy bolesti ani smutku. Tyto obdivuhodné cestovatelky často pijí slanou mořskou vodu a jejich tělo se přes speciální žlázy u očí musí zbavit přebytečné soli.

Neomylná vnitřní navigace

Mořské želvy křižují rozlehlé oceány tisíce kilometrů daleko. Jak je možné, že se v té obrovské vodní mase neztratí? Mají v sobě zabudovaný úžasný smysl, kterým vnímají magnetické pole Země. Tato jejich navigace je po letech neomylně dovede přesně na tu samou pláž, kde se samy před mnoha lety vylíhly z vajíčka.

Záhada s teplotou písku

Když samička naklade vajíčka do písku, o tom, kdo se z nich vylíhne, rozhoduje sluníčko. U mnoha druhů určuje pohlaví mláďat přímo teplota okolí. Z vajíček, která leží v teplejším písku blízko povrchu, se většinou líhnou samičky. Naopak z těch, která jsou hlouběji a v chladnějším prostředí, se na svět vyklubou malí samečci.

Podvodní akrobati s koženým štítem

Většina z nás má zafixováno, že tito tvorové jsou velmi pomalí a nosí těžkou zbroj. Existují ale druhy, jako jsou kožnatky. Ty nemají tvrdé kosti na zádech, ale pokrývá je měkký, kožovitý krunýř. Díky tomu dokážou tyto vodní želvy pod hladinou bleskurychle plavat a dokonce i na souši překvapí nečekanou rychlostí běhu.

Tajný trik pro dýchání pod hladinou

Někteří zástupci, kteří žijí ve sladkých vodách, si vyvinuli fascinující způsob, jak vydržet pod hladinou co nejdéle. Získávají totiž kyslík z vody přes zvláštní cévy ve své kloace, což je vlastně zadeček. Tato neobvyklá superschopnost jim umožňuje trávit pod vodou spoustu času, aniž by se museli nadechovat nad hladinou.

Zimní spánek pod ledovým příkrovem

Když nastanou třeskuté mrazy a rybníky pokryje tlustý led, sladkovodní druhy se neschovávají do teplých nor. Klesnou na dno rybníka do bahna a zpomalí chod svého těla na úplné minimum. Srdce jim bije třeba jen jednou za několik minut. Takto přečkají celou zimu v jakémsi hlubokém zmrazeném spánku.

Dlouhověkost galapážských obrů

Na závěr se podíváme na opravdové rekordmany. Obrovské želvy sloní, které žijí na vzdálených Galapágách, se běžně dožívají více než 100 let. Ti nejstarší jedinci dokonce oslavili úctyhodné stopadesáté narozeniny. Pozorují svět v pomalém tempu a připomínají nám, že v přírodě se trpělivost a klid rozhodně vyplácejí.

Vědomostní kvíz: Co jste si zapamatovali?

1. Z čeho je tvořený pevný želví krunýř?
2. Proč mořské želvy na pláži vypadají, jako by ronily slzy?
3. Jaký vliv má sluníčko a teplo písku na vajíčka v hnízdě?

Víte, že… Kožatka velká, největší žijící želva na světě, se dokáže potopit do hloubky více než 1000 metrů. V takové hloubce už vládne absolutní tma a obrovský tlak, ale díky svému pružnému kožovitému krunýři to tato neohrožená potápěčka bez problémů zvládne.

Úkol pro malé průzkumníky

• Pohybová venku: Závod s krunýřem. Vytyčte si na zahradě nebo v parku trasu přes různé překážky. Dítě si položí na záda menší polštář nebo prázdný batůžek, který představuje krunýř. Úkolem je projít celou trasu po čtyřech velmi opatrně tak, aby krunýř nespadl na zem.
• Tvořivá na doma: Papírový obrněnec. Vezměte si obyčejný papírový talíř. Z horní vypouklé strany ho nabarvěte zelenou nebo hnědou barvou a po zaschnutí na něj fixou nakreslete vzory krunýře. Z barevného papíru vystřihněte hlavu, čtyři nohy a malý ocásek, které nakonec zespodu k talíři přilepíte.

Článek Želva: Pravěký zázrak v krunýři se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

Protože ale nemáme ponorku ani kouzelné žábry, rozhodli jsme se, že si ten kouzelný podmořský svět přineseme k nám domů. Společně si vyrobíme vlastní Snové akvárium v krabici! Je to jednoduché, zábavné a výsledek je prostě… kouzelný.

Co budeme potřebovat pro naše kouzlo?

Než začneme čarovat, musíme si připravit všechny potřebné věci.

Co vše budeme potřebovat:

• Prázdná krabice od bot (to bude náš oceán)
• Modrá barva (tempera nebo akryl) a štětec
• Barevné papíry (na rybičky a rostliny)
• Nůžky a lepidlo
• Třpytky, flitry (pro kouzelný lesk)
• Písek, kamínky nebo mušličky (na mořské dno)
• Tenký vlasec nebo nit (aby rybky mohly plavat)
• Izolepa

Krok 1: Stvoření hlubokého oceánu

Prvním krokem je proměnit obyčejnou hnědou krabici v nekonečnou modrou hlubinu. Vezměte si štětec a modrou barvu a pusťte se do toho! Je potřeba natřít vnitřek krabice. Stačí zadní stěnu a boky. Můžete použít různé odstíny modré, aby voda vypadala jako skutečná.

Krok 2: Budování mořského dna

Až vám barva zaschne, můžete vytvořit dno. Naneste na dno krabice vrstvu lepidla a posypejte ho pískem. Můžete použít skutečný písek z pískoviště, nebo třeba krupici či rýži z kuchyně.

Potom přidejte poklady! Rozmístěte mušličky, kamínky, a pokud máte, tak i kousky zeleného papíru jako mořské řasy. Vypadá to hned opravdověji, že?

Krok 3: Oživení akvária a velké finále!

A teď to nejdůležitější – obyvatelé! Z barevných papírů si vystřihněte rybičky, chobotnice, mořské koníky, nebo třeba strašidelného žraloka. Fantazii se meze nekladou! Ozdobte je třpytkami, aby se ve vodě krásně leskly.

Aby naše rybky mohly „plavat“, uděláme do nich nahoře malou dírku, provlékneme kousek vlasce nebo nitě a zavážeme. Druhý konec vlasce pak přilepíme izolepou zevnitř na „strop“ krabice. Zavěste je v různých výškách a sledujte, jak vaše snové akvárium ožívá!

Snílkovo tajemství: Když do krabice jemně fouknete, rybičky se začnou hýbat, jako by opravdu plavaly v proudu!

Vidíte? Stvořili jste svůj vlastní malý vodní svět! Teď už stačí jen popustit uzdu fantazii a vymýšlet příběhy o tom, co vaše rybičky v noci zažívají. Nezapomeňte se svými výtvory pochlubit na SnilkuvSvet.cz, moc se těšíme na vaše podmořská království!

Článek Snové akvárium z krabice od bot se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

(Zkusíme plavat jako rybky? Spoj dlaně k sobě, natáhni ruce dopředu a zavrť se celým tělem! Vrrrt, vrrrt!)

„To chci taky umět!“ zvolala nadšeně Rozárka. Postavila se na špičku jednoho chapadla a zkusila udělat piruetu jako rybky. Jenže jí překáželo zbylých sedm nohou! Zamotala se do obrovského fialového uzlu a bác! Skutálela se rovnou do písku. „Jauvajs,“ povzdechla si smutně.

(Chytni se za hlavu a zavrť s ní: Ó ne, to se nepovedlo!)

Kolem zrovna běžel její kamarád Kraby. Byl to malý červený krab, který pořád vesele cvakal klepety. „Co tady ležíš, Rozárko?“ zeptal se. Rozárka fňukala, že chce tančit jako rybky, ale má moc nohou a pořád padá.

(Umíš cvakat jako krab? Dej ruce před sebe, zaklapej palcem o ostatní prsty a udělej: Cvak, cvak, cvak!)

Vtom připlavala moudrá stará mořská želva. „Rozárko,“ řekla laskavě, „ty přece nejsi ryba. Ty jsi chobotnice! Nemusíš se točit na jedné noze. Podívej se, kolik jich máš. Použij je všechny!“ Rozárka se zamyslela. Zkusila zvednout jedno chapadlo, pak druhé, třetí a nakonec všemi osmi krásně zavlnila. Vypadalo to jako fialový podmořský ohňostroj.

(Teď si zahrajeme na chobotnici! Stoupni si, rozpaž ruce a mávej rukama na všechny strany! Vlníme se!)

„Jé, to je nádhera!“ klapal Kraby svými klepety. Rozárka měla obrovskou radost. Zjistila, že její tanec je úplně jiný než ten rybí, ale o to zábavnější. Uspořádali velkou podmořskou diskotéku, kde rybky kroužily, Kraby cvakal do rytmu a Rozárka vlnila chapadly uprostřed parketu. A jestli nepřestali, tančí tam vesele dodnes.

A co ty?

Jestli ještě nejdeš spát, pusť si svou oblíbenou písničku a vymysli tanec, při kterém použiješ ruce, nohy a kroutíš se jako chobotnice!

Článek Rozárka se učí tančit se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

🖼️ Stáhnout JPG 📄 Stáhnout PDF 🖨️ Vytisknout

Článek Omalovánka delfín hrající si s balónem se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

Domov v „pichlavém“ paláci

Sasanka má žahavá chapadla, ale klauna nepálí. Na kůži má speciální ochranný sliz, něco jako neviditelný pláštěnkový krém. Díky němu může mezi chapadly bydlet a schovat se, když je poblíž dravec. Je to jeho tajný domeček na hřišti, kam smí jen nejlepší kamarádi.

Kamarádství, co si pomáhá

Klaun a sasanka si navzájem prospívají. Klaun sasanku „větrá“ ploutvičkami, zbavuje ji drobků a láká k ní další malé pochoutky. Sasanka mu za to dává bezpečí. Férová výměna – jako když si sousedé zalévají květiny, když je ten druhý pryč.

Rodina a chapadlová „školka“

Klauni žijí v malé skupince. Největší rybka je maminka, menší je tatínek a ostatní jsou pomocníci. Vajíčka rodiče přilepí na kámen u sasanky a tatínek je pečlivě ovívá ploutvemi, aby dobře dýchala. Hlídá je jako lidský rodič kočárek v parku.

Jak si povídáme pod vodou

Klauni neumí mluvit, ale umí cvakat a pištět. Krátkými zvuky si domlouvají, kdo hlídá, kdo uklízí a kdy je pauza. Je to jejich podmořská vysílačka – krátké zprávy, kterým všichni rozumějí.

Jídelníček malého gurmána

Klaun si pochutná na drobných korýších, planktonu i zbytcích jídla, které připlave kolem. Nejí moc, ale často – jako dítě, které má během dne víc menších svačinek. Když se lekne, hup zpátky do chapadel které ho chrání!

Hry a odvážné skrývačky

Když je klid, klauni trénují rychlé obraty mezi chapadly a krátké výlety ven. Vystrčí hlavičku, couvnou, znovu vyrazí – jako by hráli na schovávanou. Díky tomu vědí, kudy nejrychleji domů.

Proč ho sasanka neštípe?

Než se nastěhuje, klaun se se sasankou „seznamuje“. Několikrát se jí opatrně dotkne a jeho ochranný sliz se smíchá s její „vůní“. Pak už chapadla neútočí – poznají kamaráda. Jako vstupenka do klubu pro ty, kdo se umí správně představit.

Útes jako velké město

Kolem je rušno: ježci, hvězdice, pestrobarevné rybky. Klaun se drží poblíž, ale ví, že útes je plný sousedů. Když každý dělá svou práci, celé „město“ skvěle funguje – přesně jako u lidí.

Co jsme se naučili?

1. Proč může klaun očkatý bezpečně žít mezi chapadly sasanky?
2. Jak si klauni navzájem „povídají“, když nemají hlas jako lidé?
3. Jakou práci má tatínek klaun u vajíček?

Jak s textem pracovat s dětmi

• Hra na role: Rozdělte si role klauna, sasanky a „dravce“. Zkuste si domluvit jednoduché „cvak“ a „písk“ signály pro hlídku a pauzu.
• Mini pokus s ochranou: Nakapejte vodu na peříčko a na papír. Vysvětlete, že ochranný sliz klauna funguje trochu jako mastný film – voda po něm sklouzne.

Omalovánka k vytištění

• Líbilo se vám vyprávěni Klaunovi očkatém? Nebojte, zábava ještě nekončí. Můžete si stáhnout a vytisknout jeho omalovánku
  • 👉 Omalovánka „Klaun očkatý v sasance“

Článek Klaun očkatý se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

Článek Omalovánka mořského koníka pod hladinou se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.

Článek Omalovánka chobotničky s truhlou pokladu se nejdříve objevil na Snilkuvsvet.cz.